Ze zápasu jsem měl dobrý pocit, ale musíme ještě pořádně potrénovat, uvědomuje si Jan Lukáš
Úvodní dvacetiminutovka sice skončila bezbrankovou remízou, neznamenalo to ovšem, že by žádný z týmů neměl gólovou šanci. Právě naopak. Oba celky se postupně dostávaly do tempa a testovaly pozornost soupeřova brankáře. Neúspěšně. Stav utkání se měnil až ve druhém dějství, ve kterém Hanáci v rychlém sledu vstřelili dva góly – nejprve se prosadil Holec, necelé dvě minuty po něm Irgl. Hosté dokázali odpovědět až v závěrečné části, kdy se jim díky brankám Bukartse a ex-olomouckého Hrni podařilo vyrovnat. Prodloužení o vítězi nerozhodlo, na řadu tedy přišly nájezdy, ve kterých se prosadili pouze domácí a díky tomu si připsali výhru.
Podíl na výhře Olomouce má také gólman Jan Lukáš, pro kterého to byl návrat na Hanou po několika letech. Klubové barvy oblékal naposledy v sezóně 2012/2013. Nabízela se tedy otázka, jak tuto svou obnovenou premiéru, byť zatím pouze v přípravném souboji, prožíval. „Ze zápasu mám dobrý pocit, ale musím uznat, že byl náročný pro obě strany. Střel sice nebylo mnoho, ale vzduch byl díky vedru velice těžký,“ zmínil teplotní extrémy, které se nevyhnuly ani zimnímu stadionu
Oba týmy se do tempa sice dostávaly postupně, ale nakonec měli plné lapačky práce oba gólmani i přesto, že se jednalo pouze o přípravné utkání. „I přesto, že to byla příprava, snažil jsem se nějakým způsobem koncentrovat a brát vše s čistou hlavou,“ přiblížil Lukáš. „Chyby byly na obou stranách, ani led nebyl optimální, ale šance měly oba týmy,“ přiznal soupeři olomoucký maskovaný muž, který se hodně v průběhu zápasu snažil pomáhat domácím obráncům. „Když můžu, tak tam jedu, ale někdy to není úplně vhodné. Myslím, že bych to měl trošku přehodnotit a některé situace řešit jinak,“ uznal. „ Ale zatím nejsme nijak domluvení, přece jenom to bylo pouze první utkání. Já nevím, co očekávat od beků, ani oni ode mě. Proto jsem se snažil vše hrát jednoduše a svým způsobem jim pomoct.“
Kohouti se v prostřední části zápasu dostali do dvoubrankového vedení, které ovšem ve třetím dějství Třinec velice rychle smazal. „Myslím si, že u prvního gólu jsem trošku zaspal. Třinečtí to udělali velice šikovně. Bukarts čekal, až se otočím a hned to dával na střed,“ podal svůj pohled na první branku Ocelářů. O tu druhou se postaral Hrňa, který v minulosti také oblékal olomoucký dres. „Škoda toho nájezdu, ale ty jsou vždy 50:50,“ řekl Lukáš.
Protože v prodloužení gól nepadl, na řadu musely přijít samostatné nájezdy. V nich se prosadili pouze domácí. „Myslím si, že kromě prvních dvou, kdy mi to cpali mezi betony, tak Třinečtí nic moc nevymýšleli. Led nebyl optimální, takže toho techničtí hráči nemohli příliš mnoho vymyslet,“ vyjádřil se pětadvacetiletý hokejista. „Ale snažil jsem se je dobře najet.“
Další přípravný zápas čeká Kohouty až 21. srpna, což jsou skoro dva týdny, nebude to problém? „Nemyslím si. Teď jsme měli dva docela náročné zápasy,“ připomněl úterní souboj s Jihlavou. „Ještě nás ovšem čeká několik týdnů přípravy, v plánu máme ještě šest přípravných utkání. Teď potřebujeme dobře potrénovat,“ prozradil.
Olomoucký brankář do utkání nastoupil s betony a rukavicemi v klubových barvách, maska se však potisku zatím nedočkala. „Zatím čekám na návrh, ale doufám, že se vše do začátku extraligy stihne,“ uzavřel s úsměvem.
