Baráž bude běh na dlouhou trať, předvídá Jakub Matai

Daniel Trombik
P R A H A – Kohouti během tří dnů sehráli dvakrát duel s pražskou Slavií, a zatímco v prvním střetnutí na domácím ledě nepovolili sešívaným ani gól, v prostředí Edenu se již Hanákům tolik nevedlo. Náskok soupeře sice dokázali díky pohotové dorážce Jakuba Mataie srovnat, nicméně ve třetí periodě Slávisté přidali do sítě Olomouce ještě jeden gól a hubený náskok ubránili až do závěrečného hvizdu.

Zápas Olomouce a Slavie byl, na to, že se jednalo o barážové klání, hodně medializován. Sešívaní se nechali před zápasem slyšet, že mají problémy s chřipkou a žádali o odložení zápasu. Na jejich hře to však příliš viditelné nebylo. „Slavie na nás vlétla a jestli měla chřipku, tak se jim tento mediální tah povedl, ale opak byl pravdou,“ hodnotil zdravotní stav domácích jednadvacetiletý forvard.

Jeden z klíčových momentů nastal ve druhé třetině, v níž Kohouti pohrdli dlouhou dvojnásobnou přesilovou hrou. „Myslím si, že se zápas lámal v naší přesilovce pět na tři, která nám dělá problémy už celou sezónu a pořád se nic nezměnilo. Neustále to hrajeme špatně! Dále nás zápas stály hloupé chyby při gólech a pak spousta šancí, které jsme nedokázali využít. Na druhou stranu jedna branka venku je taky málo.“

⇒ Útočník Jakub Matai

Stejně jako v poslední době tak i v utkání se Slávií postihla Olomouc střelecká nemohoucnost. A jelikož vyrovnaná barážová utkání často končí rozdílem jediné branky, měli by Hanáci přesnost své střelby jednoznačně vypilovat. „Ono se to s námi táhne de facto od Vánoc. Nevím, jestli jsme příliš zbrklí při zakončení, šancí si připravíme docela dost. O štěstí to určitě není, protože já osobně na něj nevěřím. Je to asi v tom zachovat více klidu a občas toho gólmana ještě potáhnout a až pak zakončit,“ předkládal návod na zakončení dalších akcí Matai.

A právě útočník, jenž v loňském ročníku naskočil k několika utkáním v prestižní KHL za Lev Praha, byl jediným skórujícím hráčem na straně Olomouce. Nejlépe se zorientoval v nepřehledné situaci před Furchovou brankou a v polovině utkání vyrovnal na 1:1. „Stát před brankou je úkolem asi každého útočníka, aby pak mohl takhle dorážet puky. Ale já už měl proměnit tu první přihrávku od Hermana, dobře mi ji tam nasměroval, nicméně mě se to povedlo až z dorážky.“

Bodový rozdíl v barážové tabulce se navíc velmi vyrovnal, jelikož Chomutov doma udolal po prodloužení České Budějovice. Vše tedy nasvědčuje tomu, že se týmy budou mermomocí přetahovat o každičký bod, který může v konečném důsledku hrát důležitou roli. „Po těch třech zápasech asi každý tušil, že baráž bude vyrovnaná. Navíc když České Budějovice uhrály bod venku, což málokdo čekal, tak je vidět, že to bude ještě běh na dlouhou trať a vše se může rozhodnout až v posledních kolech. Barážové zápasy bych navíc přirovnal k těm v play-off. Chybí tam určitě ta kvalita, poněvadž když se podíváte na zápasy Třince se Spartou nebo na Litvínov, tak je to úplně jiná úroveň. Avšak bojovnost a nasazení je stejné, nikdo nechce sestoupit,“ srovnával baráž s běžnými zápasy Matai.

Na černou sérii reagovali Slávisté tak, že upustili hokejový stánek O2 arénu a přesunuli do skromnějšího prostředí v Edenu. Možná i tohle pomohlo sešívané nakopnout a dost možná díky tomuto tahu i setrvají mezi extraligovou smetánkou. I k prostředí v Edenu se vyjádřil hráč s číslem 59 na dresu:„Tenhle stadion jim vyhovuje, je to voda na jejich mlýn. Lidi je tady ženou dopředu a hraje se tady dost nepříjemně. Hala je taková starší a já osobně to tady nemám rád, hraji tady už někdy od dorostu a tenhle stadion mi nikdy nepřirostl k srdci. Ale, jak se zdá, jim to pomáhá.“

Souběžně s baráží se hraje taktéž semifinále play-off a jelikož Jakub Matai vyrostl v Litvínově, je jeho favoritem jednoznačně severočeská Verva. „Klukům to moc přeju a dívám se, když hrají. Fandím jim a snad to v pátek doma už doklepou. Znám se se spoustou kluků i trenérem Rulíkem. Nějakou dobu jsem tam hrál, takže jim určitě držím palce,“ dodal závěrem Matai.