Body proti takhle silným soupeřům nám mohou na konci pomoci, tvrdil Aleš Jergl

Zuzana Spurná
O L O M O U C – Soupeři olomouckých juniorů byli v jejich druhém domácím ligovém zápasem chomutovští Piráti. Domácí už po několika málo vteřinách utkání vedli, v průběhu zápasu se však potvrdilo, že nepůjde o jednoduché střetnutí. Jen pár minut před koncem bylo ale za nerozhodného stavu nařízeno trestné střílení pro Olomoucké, konkrétně Aleše Jergla, který rozhodl o vítězství domácích. „Někdy se zadaří, někdy ne,“ smál se útočník, který není typický „nájezdník“.

Sobotní poledne patřilo na olomouckém zimním stadionu juniorům. Ti se v už šestém kole extraligy postavili chomutovským Pirátům. Ačkoliv mladí Kohouti vedli už po třinácti vteřinách hry, nakonec se o vítězi rozhodlo až v 57. minutě, kdy domácí proměnili trestné střílení, a vyhráli tak 3:2. „Připravovali jsme se na tento zápas docela dlouho. Trenér nám říkal, že to nebude jednoduchý soupeř. Sami víme, že loni extraligu suverénně vyhráli. Nepřijeli sice v plné sestavě, měli dost nových hráčů, těch zkušenějších bylo asi více u nás. Řekli jsme si, že se popereme o výhru, stejně jako s Litvínovem. Šli jsme do utkání všichni naplno, podařilo se a vyhráli jsme,“ měl radost Aleš Jergl.

⇒ Útočník Aleš Jergl

Právě mladý útočník byl prvním přesným střelcem utkání, když už po 13 vteřinách rozvlnil síť za zády Dvořáka. „To byla taková situace, kdy jsme vyhráli buly dozadu. Vždycky jsme si říkali, že po buly zkusíme hrát dopředu a nachytat tak obranu, dokud je nerozhýbaná. Naštěstí Betys (Šimon Beták) chytil puk, stáhl tři hráče na sebe, hodil kotouč skoro pode mě a já už byl sám proti brankáři. Zkusil jsem ho objet z druhé strany a zasunout puk bekhendem do brány. Podařilo se a jsem za to rád,“ popsal až překvapivě rychlou branku.

Piráti ale přijeli na Hanou s poměrně agresivním stylem hokeje, o dohrávání osobních soubojů nebo drobné potyčky tak nebylo nouze. „Myslím, že se obecně juniorský hokej hraje agresivně, tvrdě, dohrávají se soupeři. My to ještě moc neděláme, ale nabádáme jeden druhého, abychom osobní souboje dohrávali, protože pak to hráče soupeře oslabí, je nejistý na puku a bojí se něco udělat. Z toho pak získáváme kotouče,“ uvažoval dvacetiletý hokejista.

Podobný styl zastává i Litvínov, s kterým se Olomoučtí setkali jen o tři dny dříve. Mohli tedy při zápase s loňským nejlepším týmem juniorské soutěže čerpat právě z utkání s Litvínovskými? „Říkali jsme si, že to budou podobné celky. Hrají agresivní hokej a tlačí se do brány. Bylo to tak, jak jsme si mysleli, ze všeho stříleli a tlačili se tam. Jejich dva góly padly ze závaru před bránou, kdy se trefili z dorážky,“ přiblížil přesné střely soupeře.

⇒ Piráti Chomutov

Na rozdíl od prvních dvou kol extraligy juniorů, se tentokrát o žádnou gólovou přestřelku nejednalo. Ke skórování ale měli domácí možností poměrně dost, Chomutovští však výborně bránili. „Těžko říct, čím to bylo, šancí bylo hodně, ale nemůže se dařit pokaždé. Je hezké, když z každé situace padne gól. Musíme se z toho ponaučit, jít do koncovky tvrdě, klidně zavřít oči, napálit to tam a buď to do brány spadne, nebo ne. Neměli bychom ale pořád vymýšlet přihrávky do prázdné, protože v juniorském hokeji tohle nejde, obzvlášť proti týmům jako jsou Chomutov a Litvínov,“ věděl pravý křídelník.

Necelé tři minuty před koncem se znovu objevil před bránou hostů právě Jergl. Při svém pokusu byl ale faulován, a tak rozhodčí nařídili trestné střílení. I když nájezdy nejsou zrovna silnou stránkou olomouckého forvarda, tentokrát mířil přesně. „Někdy se zadaří, někdy ne,“ smál se. „Moc tomu nedávám ani na tréninku, vždycky něco vymýšlím, ale tentokrát jsem si řekl, že střela kolem betonů se brankářům špatně chytá. Moc neklekají, čekají střelu nahoru. Tak jsem to zkusil z boku, otevřela se mi celá brána, vystřelil jsem a padl gól,“ popsal průběh trestného střílení nejproduktivnější junior.

Samostatné úniky a přesné zakončení mohli fanoušci vidět u Jergla už několikrát jak v áčku, tak u juniorky. Klasické nájezdy jsou ale pro mladého Kohouta jako zakleté a příliš se mu v nich nedaří. V čem je rozdíl? „Když jim ujedu sám, je to ještě v zápalu boje, není tolik síly na zakončení, ale když jde o trestné střílení, měl by se každý hráč uzavřít do sebe a nenechat si radit. Nebo může, ale většinou je jen na hráči, co udělá, protože brankář do poslední chvíle neví, jestli klepne nebo vypíchne kotouč. Pak jen záleží, co si hráč vybere, jestli vystřelí nebo zkusí kličku. Zvolil jsem střelu a vyšlo to,“ těšilo hráče prozatím nosícího dres s číslem 21.

Hokejisté s kohoutem na dresu tak slavili další výhru, a to nad Piráty, proti nimž se jim v minulé sezóně nedařilo. Chomutov tehdy potvrzoval svou kvalitu, tentokrát ale tři body zůstali na Hané. Může výhra nad favoritem soutěže domácím pomoci do dalších utkání? „Určitě může. Nesmíme z toho být moc ‚na hrušce‘, protože jsme v tabulce ještě pořád dole. Ale je před námi ještě 24 kol a sezóna bude hodně dlouhá. Body proti takhle silným soupeřům ale rozhodně bereme a na konci nám můžou pomoci,“ dodal s úsměvem.