Budu makat, abych jednou mohl chytat v Kanadě, plánuje reprezentant Libor Kašík

Ondřej Kubát, Radek Heloňa
O L O M O U C /Uvnitř historický přehled/ - Pouze v roli druhého gólmana strávil světový šampionát dvacítek v Edmontonu a Calgary Libor Kašík. Petr Mrázek ho mezi tyče nepustil ani na minutu, přesto si zlínský brankář ve službách Olomouce přivezl spoustu zážitků a také novou motivaci. „Zažil jsem spoustu věcí, vím, jak to v Kanadě chodí. Jsem rád alespoň za tyto zkušenosti, i když ze střídačky,“ řekl po návratu na Hanou.

Mistrovství světa dvacítek, a zvlášť v Kanadě, je pro většinu zúčastněných hokejistů dosavadním vrcholem jejich kariéry. Liboru Kašíkovi však tento svátek poněkud zhořkl. Do brány se totiž nedostal ani jednou.

⇒ Libor Kašík

„Ze začátku jsem si to bral docela hodně, měl jsem špatnou náladu, časem jsem to ale hodil za hlavu a bral jsem to tak, jak to bylo. Těšil jsem se na návrat a na to, že si zase zachytám v Olomouci, pokud se tedy dostanu do brány. Byl jsem smutný, ale je to za mnou, život jde dál,“ prozradil.

„Pro mě to byl super výlet. Mrazík (Petr Mrázek) chytal dobře, takže jsem nedostal vůbec šanci,“ litoval. Přesto si do České republiky přivezl mnoho vzpomínek. „Už když jsme přiletěli do Kanady, tak jsme si všimli úplně jiné atmosféry. Všichni tam žili mistrovstvím, přivítal nás nějaký místní dorostenecký tým. Okamžitě jsme věděli, že jsme v hokejové zemi,“ pochvaloval si atmosféru akce.

Svěřenci Miroslava Přerosta narozdíl od minulých let žádnou ostudu neudělali. Po dlouhé době dokázali postoupit do čtvrtfinále, tam jim ale stopku vystavili Rusové. „Páté místo je pro někoho úspěch, pro někoho zklamání. Já si myslím, že jsme Rusy ve čtvrtfinále porazit mohli. Mrazík chytal skvěle, v závěru nám to tam ale tak pitomě spadlo,“ vrátil se ke spornému momentu z prodloužení.

Jeden z Rusů v něm čepelí své hole trefil Krejčího do obličeje, rozhodčí si faulu nevšimli, a zatímco zraněný český hráč ležel na ledě, sborná převahu jednoho muže v poli využila. „Trenér po tom utkání do kabiny ani nepřišel. A já se mu nedivím, na ten zápas prostě nebylo co říct. V kabině byli všichni naštvaní, všichni byli v ... Nálada byla na bodu mrazu. Až další den na rozbruslení trenér řekl, že jsme odvedli dobrý výkon a že se nemáme za co stydět,“ zprostředkoval Kašík pohled do zákulisí.

Češi pak nakonec zvládli duel o konečné páté místo proti Slovákům. To už ale byla jen velmi slabá náplast na rozbolavělou duši. „Zápas o páté místo se hraje vlastně o nic. Ten by mohli zrušit. Hraje se o první místo, pochopím duel o třetí, pochopím utkání o udržení. Ale o páté místo? Na to se špatně hledala motivace. Nakonec jsme to ale uplácali,“ nechápal olomoucký gólman smysl posledního klání.

„Pro mě je ten turnaj zklamáním. Za prvé proto, že jsem nechytal, za druhé proto, že jsme nedokázali postoupit přes Rusy,“ mrzelo Kašíka.

I když zanedlouho dvacetiletý gólman strávil všechny duely na střídačce, hokejových zážitků si přivezl hodně. „Tím největším bylo pro mě semifinále Ruska s Kanadou. Kluci říkali, že vyhraje Kanada, já jsem věřil spíše Rusku. Za stavu 6:1 pro Rusy se zvedlo docela dost lidí a odešlo, byli zklamaní. Najednou Rusko začalo dělat kraviny, někteří machrovali a Kanada během chvilky náskok stáhla až na 6:5. Během dvou minut pak měla další tři tutovky, nastřelila tyčku a vůbec bych se nedivil, kdyby nakonec skóre otočila a vyhrála. Byl to asi největší zápas, co jsem kdy viděl,“ zářil při popisování průběhu duelu.

Dalším zážitkem byl i zápas Čechů proti domácí Kanadě ještě v základní skupině. „V Edmontonu přišlo přes 17 tisíc diváků, takže skoro plno. Téměř všichni měli dresy Kanady, všichni nahlas fandili, užívali si to. Navíc dokázali pochválit i druhý tým, když předvedl něco hezkého. Byla tam super atmosféra a myslím, že kdybych byl Kanaďan, tak bych za takové fanoušky byl jenom vděčný,“ pochvaloval si.

„Teď už vím na sto procent, že Kanada je úžasná země pro hokej. Ne nadarmo tam lidé na hokej chodí. Dostal jsme novou motivaci a budu víc bojovat, abych se jednou do NHL dostal,“ uzavřel.

Kášo, držíme palce!

Olomoucká stopa v historii MS dvacetiletých

IV. ročník - 1980 (Finsko - Helsinky, Vantaa)
Finálová skupina: 1. SSSR 10:4 6, 2. Finsko 8:6 4, 3. Švédsko 13:9 2, 4. ČSSR 8:20 0.
Za ČSSR hráli např.: Jiří Hamal - Hořava - Pašek (5), Válek (3), Miroslav Venkrbec (3), Josef Metlička (3), Pavel Jiskra (1), Janecký, Petr Fiala. Trenéři: Golonka, Eysselt.
Na tomto MS chytal odchovanec Olomouce Jiří Hamal, který později chytal např. za Spartu Praha a nyní je hokejovým agentem. V útoku nastupoval Miroslav Venkrbec, pozdější extraligový hráč Vítkovic, odkud se vrátil zpět do Mory a působil také jako trenér v HC Olomouc. V týmu se tehdy sešel se současným trenérem Kohoutů Petrem Fialou, který hrával za Kladno, Trenčín a německé Schalke. V Olomouci chvíli hrával v letech 1988 - 90 také další útočník a bývalý hráč tehdy ještě Gottwaldova Pavel Jiskra. Za Olomouc hrál také v letech 1985 – 1987 Josef Metlička.

VI. ročník - 1982 USA
Pořadí: 1. Kanada 13, 2. ČSSR 11, 3. Finsko 10. Za ČSSR hráli např.: Fürbacher - Stavjaňa, Musil (1) - Růžička (8), Vlach (2), Kamil Přecechtěl (2), Šejka, Rosol (1). Trenéři: Pospíšil, Červený.
Stříbrnou medaili z MS do 20 let má doma současný trenér olomoucké juniorky a mladšího dorostu Kamil Přecechtěl, který vstřelil na turnaji dvě branky. Kamil potom hrával ligu za Vítkovice a zasloužil se také o postup Mory do nejvyšší soutěže na začátku devadesátých let. „To jsou zážitky, na které se celý život nezapomíná. Měli jsem výborné mužstvo, hrál tam Šejba, Růžička, Rosol, byli jsme favority. Což bylo v turnaji i poznat. Hráli jsme například v devět večer se Švédy a hned další den zápas ráno v deset jsme nastupovali proti Finům… A ještě tam byl přelet letadlem. Ve finále s Kanadou jsme za stavu 2:2 nastřelili tyčku, mohli jsme mít zlato. Herně mi šampionát moc nevyšel, ale jinak to šlo. Hrál jsem s Vladem Svitkem a Jirkou Dudáčkem a myslím, že jsme ke stříbru přispěli,“ zavzpomínal na třicet let starý šampionát současný trenér olomoucké juniorky Kamil Přecechtěl.

VII. ročník - 1983 (SSSR - Leningrad)
Pořadí: 1. SSSR 14, 2. ČSSR 11, 3. Kanada 9. Za ČSSR hráli např.: Hašek - Jaromír Látal, Stavjaňa, Musil - Růžička (12), Rosol (7), Klíma (4), Kameš (11). Trenéři: Pospíšil, Červený.
V kádru dalšího stříbrného ročníku byl i obránce Jaromír Látal, který slavil s Morou titul v roce 1994. Olomoucký odchovanec hrával za Spartu, Trenčín, Slavii a norské Oslo. V současnosti je sportovním manažerem Karlových Varů.

VIII. ročník - 1984 (Švédsko - Nyköping, Norrköping)
Pořadí: 1. SSSR 13, 2. Finsko 12, 3. ČSSR 10. Za ČSSR hráli např.: Bříza, Ivo Pešat - Pavelec (1), Svoboda I (1), Jiří Paška, Musil - Rosol (8), Kameš (9), Dolana (6), Klíma (6), Pivoňka (1). Trenéři: Pospíšil, Červený.
V kádru bronzového týmu v roce 1984 byli brankář Ivo Pešat, který působil v DS Olomouc krátce v osmdesátých letech, a obránce Jiří Paška. Ten pozdější hrával v Brně a také on pomáhal v prolínací soutěži k postupu Olomouce do nejvyšší soutěže. Po ukončení kariéry působil v Olomouci jako trenér.

IX. ročník - 1985 (Finsko - Helsinky, Vantaa, Espoo, Turku)
Pořadí: 1. Kanada 12, 2. ČSSR 12, 3. SSSR 10. Za ČSSR hráli např.: Hašek - Jiří Látal, Aleš Flašar (1) - Pivoňka (9), Lubina (4), Kučera (2), Trenéři: Pospíšil, Černický.
Rok 1985, kdy seniorská reprezentace vybojovala titul, získala dvacítka stříbro. Zasloužil se o něj další z olomouckých odchovanců Jiří Látal. Ten hrál také ve Spartě a hlavně v NHL za Philadelphii Flyers. Po návratu z NHL hrál i za Kohouty. Posléze působil na Hané jako velmi úspěšný trenér žáků a juniorů. Po prodeji licence do Karlových Varů se však již k hokeji nevrátil. V Olomouci se věnuje svému fitness centru a relaxačnímu komplexu. V kádru týmu byl také mistr extraligy z roku 1994 a vítkovický hráč Aleš Flašar.

X. ročník - 1986 (Kanada)
Pořadí: 1. SSSR 14, 2. Kanada 10, 3. USA 8, 5. ČSSR 8. Za ČSSR hráli např.: Svoboda - Josef Řezníček (1), Jiří Látal - Pivoňka (5), Kučera (5), Tomáš Sršeň. Trenéři: Justra, Černický.
Až páté místo vybojoval ročník 1966 a mladší. V kádru byl i další mistr extraligy z roku 1994, Josef Řezníček, který většinu kariéry strávil v Plzni a Karlových Varech. Jiří Látal hrál i na tomto MS, protože je ročník 1967. V útoku nastupoval Josef Sršeň mladší. Olomoucký odchovanec, který to zkoušel i v Edmontonu. Hrával ve Švédsku, Norsku, Itálii, doma vybojoval několik titulů se Vsetínem. Nyní je majitelem HC Uničov, kde trénuje mládež.

XI. ročník - 1987 (ČSSR - Nitra, Piešťany, Trenčín, Topolčany)
Pořadí: 1. Finsko 11, 2. ČSSR 10, 3. Švédsko 9. Za ČSSR hráli např.: Svoboda - Jiří Látal (4), Petr Pavlas (1), Kučera (1) - Hosták (7), Lubina (4), Kron (1). Trenéři: Justra, Černický.
Na domácím šampionátu opět zářil v obraně Jiří Látal, ke kterému se přidal ostrostřelec od modré čáry Petr Pavlas. Ten hrával postupně v Havířově, Zlíně, Pardubicích, Olomouci, Karlových Varech, Tappara Tampere a v dalších klubech. V dresu Československa odehrál dva zápasy. Kariéru zakončil ve Slovanu Bratislava. Vloni ještě hrál za Uničov třetí ligu.

XIII. ročník - 1989 (USA - Anchorage)
Pořadí: 1. SSSR 51:14 12, 2. Švédsko 39:14 12, 3. ČSSR 9. Za ČSSR hráli např.: Turek - Jiří Vykoukal - Beránek (4), Holík (6), Reichel (4). Trenéři: Vimmer, Berger. Ročník 1971 a mladší, který vybojoval v roce 1988 titul ME do 18 let hraném i v Olomouci. V obraně už hrával olomoucký odchovanec Jiří Vykoukal. Hráč Sparty, několika finských klubů, vloni hráč Českých Budějovic a nyní hráč Indiánů z Plzně.

XIV. ročník - 1990 (Finsko - Helsinky, Turku, Vantaa, Kerava)
Pořadí: 1. Kanada 11, 2. SSSR 11, 3. ČSSR 10. Za ČSSR hráli např.: Turek - Šlégr (3), Jiří Vykoukal, Holaň (2), Šmehlík - Reichel (11), Jágr (5), Holík (6). Trenéři: Vimmer, Berger. Další bronz silného ročníku 1971 a mladších, kde nastupovali Šlégr, Jágr, Reichel, Holík i další, hrál opět i Jiří Vykoukal.

XVII. ročník - 1993 (Švédsko - Gävle, Bollnäs, Falun, Hofors, Hudiksvall, Skutskär, Uppsala)
Pořadí: 1. Kanada 12, 2. Švédsko 12, 3. Československo 9. Československo: Maláč - F. Kaberle - Výborný (6), Demitra (4), Michal Černý (5), Tomáš Němčický (3), Roman Kaděra (2). Trenéři: Šterbák, Vůjtek.
Bronz v roce 1993 ve Švédsku získali Michal Černý, Tomáš Němčický a Roman Kaděra. Černý nastupoval za Moru ještě v sezóně 2010/11, letos hraje v mateřském Prostějově. Před tím hrával v Opavě, Vítkovicích, Popradu, Prostějovu a v Brně. Tomáš Němčický hrával za Olomouc po postupu do nejvyšší soutěže. Nastupoval se zkušenými Přecechtělem a Peřinou. Posléze pokračoval v kariéře ve Zlíně, Karlových Varech a v zahraničí. Loni hrával třetí ligu za Uherský Ostroh. Přerovský rodák Roman Kaděra přestoupil z Olomouce do Vítkovic. Hrával i v Třinci, Slavii, Jihlavě, Litvínově, Slovanu Bratislava a kariéru zakončil ve Švýcarsku.

XVIII. ročník - 1994 (Česká republika - Ostrava, Frýdek-Místek)
Pořadí: 1. Kanada 13, 2. Švédsko 12, 3. Rusko 11, 4. Finsko 8, 5. ČR 6. Za ČR hráli např.: Franěk, Jaroslav Miklenda - Malík (2), Špaček (2), Radim Tesařík – P. Sýkora I (6), Výborný (2), Vlasák (3), Milan Navrátil (1), Prospal (1). Trenéři: Vůjtek, Jágr.
Na domácím šampionátu byl jako trojka olomoucký odchovanec Jaroslav Miklenda, který později skončil s velkým hokejem. V obraně nastupoval vsetínský odchovanec Radim Tesařík, který hrál za Kohouty v loňské sezóně. Letos hraje extraligu opět ve Zlíně. V útoku pak nastupoval brněnský odchovanec Milan Navrátil. Ten v juniorském věku přestoupil do Olomouce, kde v roce 1994 vybojoval titul. Po krachu olomouckého hokeje odešel zpět do Brna, poté do Českých Budějovic, Plzně, Zlína, Karlových Varů. Pak odešel z osobních důvodů do Izraele, následně hrával ještě třetí ligu ve Žďáru nad Sázavou, kde jeho hokejová stopa končí.

XX. ročník - 1996 (USA - Boston, Amherst, Marlboro)
Konečné umístění: 1. Kanada, 2. Švédsko, 3. Rusko, 4. ČR. Za ČR hráli např.: Vokoun - Kubina, Jiří Polák - Varaďa (5), Ondřej Kratěna (3), Michal Broš (3), Jan Tomajko, Hejduk, Hlaváč. Trenéři: Lener, Martinec.
V roce 1996 vybojovali čtvrté místo čtyři zástupci olomoucké líhně. V obraně hrál synovec bratří Látalů Jiří Polák, který s kariérou pokračoval ve Vsetíně a na Slovensku (Martin, Nitra). V útoku hrála prim legendární trojka Kratěna-Broš-Tomajko. Všichni se později proslavili ve Spartě nebo ve Vsetíně. Michal Broš hraje stále za Spartu, úspěšný byl i ve svých finských angažmá. Ondřej Kratěna hraje v Plzni a Jan Tomajko po návratu do Mory nyní působí jako asistent trenéra Petra Fialy.

XXI. ročník - 1997 (Švýcarsko - Ženeva, Morges)
Konečné umístění: 1. Kanada, 2. USA, 3. Rusko, 4. ČR. Za ČR hráli např.: A. Svoboda - Židlický, Píša, Martin Richter - Ondřej Kratěna (3), Burger (3), Libor Pavliš (1), Tenkrát (1), Radek Procházka (1), Martin Streit. Trenéři: Martinec, Svozil.
Ročník 1977 vybojoval další „bramboru“ ve Švýcarsku. V obraně nastupoval prostějovský odchovanec Martin Richter, který hrával i v juniorce Mory a posléze v Karlových Varech, ve Spartě, Pardubicích, ve Švédsku, nyní nastupuje v obraně Ocelářů z Třince. V útoku nasázel tři branky Ondřej Kratěna. Hrál v něm i Libor Pavliš, který se také mihnul olomouckým dorostem, později se prosadil v Polsku. Jeden gól vstřelil další prostějovský hráč a později dorostenec Olomouce Radek Procházka. Ten hrál i ve Znojmě a Kometě Brno. Nyní hraje v Polsku. Velkým talentem byl další olomoucký odchovanec Martin Streit, jenž byl draftován Philadelphií Flyers. Ale po zranění kolen musel ukončit kariéru.

XXII. ročník - 1998 (Finsko - Helsinky, Hämeenlinna)
Konečné umístění: 1. Finsko, 2. Rusko, 3. Švýcarsko, 4. ČR. Za ČR hráli např.: A. Svoboda - T. Kaberle (1), Galvas (1), Hejda, K. Rachůnek - Kotalík (3), J. Straka (2), P. Sýkora II (2), Pavel Selingr (2), Duda (1), Štefan (1), Radek Procházka. Trenéři: Martinec, Svozil.
Další čtvrtou příčku vybojoval tým vedený Vladimírem Martincem. V útoku nastupoval současný hráč Mory, bývalý hráč Znojma, Brna a opavský odchovanec Pavel Selingr a opět Radek Procházka.

XXIV. ročník - 2000 (Švédsko - Skelleftea, Umea)
Konečné umístění: 1. Česká republika, 2., Rusko, 3. Kanada. Za Českou republiku hráli např.: Šmíd, Duba - Kutlák, Krstev - Kraft (5), Jaroslav Svoboda (1), Vašíček (1), Havlát (3), Irgl (2). Trenéři: Holík a Rulík.
První titul v historii vybojovali v roce 2000 svěřenci Jaroslava Holíka. Byl mezi nimi i rodák z Červenky, odchovanec Olomouce Jaroslav Svoboda. Hrával i NHL za Carolinu Hurricanes, nyní nastupuje v Kometě Brno.

XXV. ročník - 2001 (Rusko - Moskva, Podolsk)
Finále: Česká republika - Finsko 2:1. Za ČR hráli např.: Duba - Rostislav Klesla (3), Libor Ustrnul, David Nosek, Jakub Grof - Pavel Brendl (4), Nedorost (4), Vrbata (1), M. Erat (2), Patrik Moskal (1), Plekanec (1). Trenéři: Holík a Hynek.
Obhajoba se povedla i ročníku 1981. V obraně hrál novojíčínský rodák Rostislav Klesla, který prošel olomouckým dorostem. Nyní válí v NHL za Phoenix. Další bekem byl šternberský „kulturista“ Libor Ustrnul. Ten šel poté do zámoří, draftovala ho Atlanta, extraligu hrál i za Karlovy Vary. Dalším bekem byl olomoucký David Nosek. Později hráč Zlína, Karlových Varů a nyní Něftěchimiku Nižněkamsk v KHL. Sedmým bekem byl karlovarský Jakub Grof, který poté seniorskou kariéru začínal v Olomouci. Nyní válí za Chomutov. V útoku nastupoval rodák z Nového Města nad Metují Pavel Brendl, který chvíli také hrál v olomouckém dorostu. Hráč který hrál v NHL, v Rusku, Finsku, Švédsku, nyní nastupuje ve Švýcarsku za Davos. V žácích hrál za Olomouc také rodák z Boskovic, nyní hráč Hradce Králové, Patrik Moskal.

XXVI. ročník - 2002 (Česká republika - Pardubice, Hradec Králové)
Konečné pořadí: 1. Rusko, 2. Kanada, 3. Finsko, 7. ČR. Za ČR hráli např.: Hronek - Blaťák (3), Krajíček (1), Libor Ustrnul - Hemský (3), Jiří Hudler (1), Plekanec (3). Trenéři: Holík a Hynek.
Doma to do třetice nevyšlo a ročník 1982 byl až sedmý. V obraně opět hrál i Libor Ustrnul. Už o dva roky dříve si MS zahrál odchovanec Mory, později hráč Vsetína a v současnosti Detroitu Red Wings Jiří Hudler.

XXIX. ročník - 2005 (USA - Grand Forks, Thief River Falls)
Konečné pořadí: 1. Kanada, 2. Rusko, 3. ČR. Za ČR hráli např.: Schwarz - Polák, Lojek, Šmíd - Petr Vrána (5), Olesz (7), David Krejčí, M. Frolík (3), Červenka (1). Trenéři: Hadamczik a Trličík.
Poslední medaili přivezl ročník 1985. V něm hráli dva šternberští rodáci a odchovanci Mory Petr Vrána a David Krejčí. První se neprosadil v New Jersey Devils, a tak se vrátil do Evropy. Vloni hrál za Vítkovice, letos nastupuje v KHL za Chabarovsk. David Krejčí se v NHL prosadil, v Bostonu vloni vybojoval Stanley Cup a stal se nejproduktivnějším hráčem play off.

XXXII. ročník - 2008 (Česká republika - Pardubice, Liberec)
Konečné pořadí: 1. Kanada, 2. Švédsko, 3. Rusko, 4. USA, 5. ČR. Za ČR hráli např.: Neuvirth - Antonín Bořuta (1) - Voráček, M. Frolík (5), Květoň, Jiří Ondráček, Daniel Bártek (2), Radek Meidl (1), Roman Szturc. Trenéři: Hořava, Rulík.
Páté místo na domácím šampionátu vybojovalo také několik s Olomoucí spjatých hokejistů. Odchovancem Mory je Daniel Bartek, který nyní hraje ECHL za kanadskou univerzitu Dalhousie Tigers v Halifaxu. Prostějovský Radek Meidl se po zraněních a několika pokusech o angažmá ve vyšší soutěži vrátil do dresu Jestřábů. Na hostování hrávali za Moru také zlínští Antonín Bořuta a Jiří Ondráček a také vítkovický Roman Szturc.

XXXV. ročník - 2011 (USA - Buffalo, Niagara)
Konečné pořadí: 1. Rusko, 2. Kanada, 3. USA, 7. ČR. Za ČR hráli např.: Mazanec - Jeřábek (1), Oldřich Horák - Frk (3), Michal Hlinka (3), Orsava (1), P. Holík (1). Trenéři: Přerost, Christensen a Fischer.
V předposledním MS hrál za ČR současný bek Hanáků, zlínský Oldřich Horák. V útoku opět nastupoval Michal Hlinka, který hrál za Moru na začátku sezóny, nyní hraje v Šumperku.