• 14. 5. 2015
  • Aktuální zprávy

Cítil jsem chuť od trenérů i vedení, řekl o svém návratu Tomáš Valenta

Zuzana Spurná
O L O M O U C – Jméno Tomáš Valenta je mnohým fanouškům dobře známé. Třiadvacetiletý obránce v Olomouci působil už před třemi lety. Tehdy na Hanou přišel v rámci hostování a doplnil tak Libora Kašíka, rovněž ze Zlína. I tentokrát bylo zlínskému odchovanci ke Kohoutům vyřízeno roční hostování, na rozdíl od svého předchozího angažmá, kdy s Kašíkem pravidelně dojížděl, tentokrát se chce cestování vyhnout.

Po třech letech se mezi Kohouty při zahájení suché přípravy objevil i obránce Tomáš Valenta. Odchovanec Zlína na Hané poprvé působil v sezóně 2012/2013, kdy se Olomouckým podařilo poprvé probojovat do baráže o extraligu. I tentokrát má ke Kohoutům vyřízené roční hostování. Co ho do Olomouce táhlo?

„Podle letošního nového pravidla se dá odejít na rok na hostování bez udání důvodu, takže si myslím, že to bude i můj případ. Čekal jsem na smlouvu ve Zlíně, kde to dopadlo, jak to dopadlo. V Olomouci jsem ale cítil chuť od vedení i trenérů, protože už jsem tu hrál a byli se mnou spokojení. Uvidíme, jak to bude v sezóně, ale zatím jsem spokojený,“ tvrdil Tomáš Valenta.

Značnou část svých spoluhráčů zná Valenta ještě z dob, kdy oblékal olomoucký dres poprvé nebo z minulého ročníku z první ligy. Svůj návrat mezi Hanáky ale s ostatními hráči příliš nerozebíral. „To, že tu budu, je poměrně čerstvá informace, protože jsem měl do 30. dubna smlouvu ve Zlíně, a pak to bylo hodně rychlé. Jezdili jsme se dívat na baráž s jedním spoluhráčem ze Zlína a trošku laškovali s myšlenkou, jestli budu ve Zlíně pokračovat. Tehdy jsem si ale ještě nepřipouštěl, že ne. Jsem ale za šanci rád, cítím skvělou atmosféru,“ těšilo hráče, který v Olomouci oblékal dres s číslem 92.

V minulé sezóně odehrál třiadvacetiletý zadák za Ševce 27 zápasů s bilancí 2+6, v prvoligovém Havířově pak nasbíral ve třinácti duelech osm bodů za 1+7. A jakou roli očekává v Olomouci? „Ve Zlíně jsem měl nějakou roli a těžko říct, jakou dostanu tady. To si můžeme říct až před ledem, až budeme vědět, co ode mě trenéři čekají. Jeden gól je málo, ale od obránce jich zase nikdo nemůže čekat padesát. Myslím, že když budu dobře bránit a nebudu dostávat góly, budou všichni spokojení,“ byl přesvědčený.

Staronové tváři Mory neunikly ani barážové boje Kohoutů. Několikrát se objevil na olomouckém stadionu, aby dramatické zápasy viděl na vlastní oči. „Když jsem byl v Havířově, pokud jsme měli možnost, Olomouc jsem sledoval. Myslím, že ten tým fungoval výborně, těžko říct, kde byla chyba, možná nějaká křeč. Byla tam chuť, nasazení i bojovnost,“ vyjmenovával klady červenobílého týmu.

V sezóně 2012/2013 Tomáš Valenta do Olomouce téměř denně dojížděl spolu se svým spoluhráčem brankářem Liborem Kašíkem. Tentokrát by si ale pobyt na Hané rád ulehčil. „Letos už dojíždět nechci, hledám si byt. Chci se úplně sžít s městem a těšit lidi,“ dodal závěrem olomoucký navrátilec.