FOTO: Kohouti podpořili dobrou věc prodejem punčů

Karolina Martinková, Zuzana Spurná
O L O M O U C – Rok se s rokem sešel a v centru Olomouce opět vyrostly vánoční trhy. A na těch nikdy nesmí chybět ani stánek Dobrého místa pro život. A přesně tam Kohouti zase prodávali punče, aby podpořili dobrou věc. Tentokrát výtěžek putoval na konto Handicap sport clubu, který se věnuje paralympijskému sportu boccia.

Kohouti se svého úkolu zhostili s potřebným nadšením a práce jim šla od ruky. Jednotlivé skupinky se střídaly vždy po hodině a ve stánku se postupně vystřídal téměř kompletní A-tým. Mezi posledními se na pozice postavil útočník Tomáš Fořt, kterému ve stánku pomáhal Vilém Burian a Jakub Herman. „Hermoš hned utekl do davu, ale Vily se snažil, byl dost dobrý. Vzal to za dobrý konec a makal. Obětoval se pro lajnu, udělal, co měl, a splnil, co se mu řeklo,“ zahrál si na trenéra Fořt a ve vtipkování pokračoval: „Hermoš je svůj, já jsem ho ani neviděl, měli jsme tu být tři?“

Fanoušci si mohli od svých oblíbenců kupovat punč od čtyř odpoledne až do desíti večer, akce se tak protáhla na celých šest hodin. „Zatím nemám rodinu, takže jsem bez závazků, a tak pro mě není problém se sbalit a jít na jakoukoli akci s fanoušky. Hlavní ale bylo, že to bylo pro dobrou věc, což já mám moc rád a rád se toho zúčastním,“ přiznal mladý útočník.

A jak to celé prožíval? „Na podobné akci jsem ještě nikdy nebyl, takže to pro mě byla premiéra. Ale bylo fajn potkat se s fanoušky, kteří byli moc příjemní,“ pochvaloval si setkání s příznivci olomouckého klubu.

Během středečního odpoledne a večera zvládli Hanáci prodat punče za 26 841 Kč. Výtěžek jejich snažení poputuje na účet Handicap sport clubu Havířov, jenž sdružuje sportovce, kteří se věnují paralympijskému sportu boccia. „Za mě rozhodně, ať je takových akcí co nejvíc. Jsem stoprocentně pro,“ měl jasno hráč s číslem 61.

A jak si vlastně Tomáš Fořt zvyká na život v Olomouci? „Nemůžu říct, že by mě lidi poznávali na ulici...“ smál se. „Ale moc se mi tu líbí, mám to tu rád,“ zakončil s úsměvem „Fořťák“.