Krok po kroku mezi čtyři nejlepší týmy v republice

Starší dorostenci se sice nedostali do tzv. lepší nadstavbové skupiny, tedy skupiny A, za to však ve skupině B odehráli šestnáct utkání bez větších výkyvů. Svou přípravu na blížící se vrchol sezóny pak korunovali posledními třemi zápasy, když nad Mladou Boleslaví vyhráli 7:1 a v domácím prostředí přehráli i oba kladenské týmy (7:0 a 8:0). V posledních 180 minutách nadstavby tak inkasovali jen jednou, naopak vstřelili 22 gólů a oba brankáři se mohli radovat z čistého konta. „Že bychom měli za dvě utkání patnáct vstřelených gólů, to jsem s kluky snad ještě nikdy nezažil,“ kroutil nevěřícně hlavou brankář Tomáš Pospíšil.

Slavia: čisté konto, parádní obrat, domácí zaváhání a vydřený postup

V osmifinále tak celkově dvanáctí Kohouti narazili na Slavii, která po nadstavbové části skončila třetí jen o skóre za druhým z pražských „S“. Protože se ale Hanáci a sešívaní v průběhu sezóny nesetkali, jen tušili, co od soupeře čekat. Osmifinálová série se hrála na tři vítězná utkání a k prvním dvěma vyrazili Olomoučtí na slavistický led. Trochu překvapivě si z ledu favorita odvezli zpět domů dvě jasné výhry. První zápas vyšel hokejistům s kohoutem na dresu na jedničku, když si své góly rozdělili vždy po jednom do každé třetiny a ani jednou neinkasovali.

Svůj první gól u staršího dorostu si připsal věkem ještě mladší dorostenec Josef Podlaha. Do druhého zápasu vstoupili lépe domácí a rychle vedli už o dvě branky. Kohouti ale ještě do konce první třetiny utkání parádně otočili a svou výhru pak pojistili dalšími dvěma brankami. Pověst střelců ze základní části obhájili Jan Štefka a Matic Jeklič, kteří si připsali po dvou gólech.

Na domácím ledě se ale potvrdilo, že poslední krok bývá ten nejtěžší. Zatímco Hanáci vstupovali do utkání za stavu 2:0 na zápasy, Slavia duel zvládnout jednoduše musela, aby odvrátila konec sezóny. A to se Slavistům také povedlo. Olomouckým hokejistům zápas vůbec nevyšel, když se nedokázali ani jednou prosadit, naopak Pražané se trefili čtyřikrát. Ve druhém utkání před vlastními fanoušky už ale Kohouti slavili postup. O vítězi vyrovnaného zápasu a postupujícím ale rozhodla až branka Matěje Zabloudila z 51. minuty.

⇒ Starší dorostenci měli z postupu do čtvrtfinále opravdu velkou radost

Trenér Jan Tomajko se v play-off nebál dát šanci i dvěma mladším dorostencům, a to Josefu Podlahovi a Jakubu Galvasovi. A talentovaný forvard i bek mu důvěru splatili. Oba si navíc připsali po jedné brance. „Rozhodně nám to dalo nějakou zkušenost a pro mě osobně to byl moc skvělý pocit,“ byl rád patnáctiletý útočník. Že by ale za svůj první gól mezi staršími dorostenci musel chystat svačinku, popřel. „Nic nechtěli, mě i Galviho (Jakuba Galvase) se kluci bojí,“ vtipkoval.

Liberec: drama až do poslední vteřiny a ještě o kousek déle

Po tom, co utichly oslavy z postupu do čtvrtfinále, zjistili starší dorostenci, s kým budou bojovat o klíč k semifinále. Už po závěrečné siréně čtvrtého zápasu se Slavií dávali někteří fanoušci skandováním „Libe, Libe, Li-be-rec“ najevo, že Olomouc vyzve úřadující mistry, a to liberecké Bílé Tygry. Kohouti tušili, že utkání budou stále vyrovnanější, a tak se také stalo. I tentokrát vyrazili Hanáci nejprve na led soupeře, kde se do vedení dostali domácí. Jenže Olomoučtí bleskově odpověděli a za necelé dvě minuty bylo srovnáno. Protože o vítězi nerozhodla ani nadstavbová pětiminutovka, následovaly samostatné nájezdy. Zatímco Kohoutům se podařilo oba první pokusy proměnit, ty liberecké ztroskotaly na Michalovi Šoustalovi.

Na olomoucký led s Libercem dorazil už i brankář, před kterým starší dorostence Kohoutů mnozí varovali. Přesto na reprezentačního brankáře osmnáctky, Aleše Stezku, našli recept. A stejně jako v prvním utkání to byl Jan Beier, který mířil přesně. Hanáci dlouho drželi hubený náskok, na začátku třetí části ale Tygři srovnali. Ani tentokrát neurčila vítěze základní hrací doba, a tak následovalo desetiminutové prodloužení. V tom jen pár vteřin před koncem dostal kotouč za záda Stezky teprve patnáctiletý obránce Jakub Galvas a olomoucký stadion bouřil.

⇒ Čtvrtfinále s Libercem se proměnilo ve zkoušku nervů a schopností brankářů

Co ale stálo za úspěchem Kohoutů a čím to bylo, že se trefil dvakrát a vždy proti Liberci, hledal odpověď Jan Beier. „Proti Liberci se mi hrálo dobře. První zápas jsme byli zaskočení, že hráli tak do těl a měli strašně dobré protiútoky. My jsme šli do zápasu s pokorou, hráli jsme týmově. V Liberci i doma jsme měli skvělý rodičovský kotel. Mně to tam v Liberci padlo náhodou, když jsem tečoval střelu Víti Beutla. Doma Hajši (Dominik Hajšman) skvěle vybojoval puk u modré a Hory (Jiří Horák) mi pěkně nahrál před bránu. Vyhráli jsme, protože jsme táhli za jeden provaz, obětovali se, padali do střel a hodně nás podržel Míša Šoustal.“

Euforie nebrala konce. Atmosféra během osmifinálových a čtvrtfinálovém utkání strhla i ty nejotrlejší. Fanoušci během tří domácích zápasů pokaždé překonali rekord v návštěvnosti olomouckých mládežnických zápasů v sezóně 2014/2015. Starší dorost podporovala i početná skupina juniorů a mladších dorostenců, v kotli postával trenér obou zbývajících mládežnických týmů, který po postupu nezapomněl dorostence pochválit.

⇒ Postup do čtvrtfinále i semifinále si dorostenci užili doma

Třinec: suverén vystavil stopku

Nadšení svěřenci trenéra Jana Tomajka vyřadili Liberec v nejkratším možném čase a vyhlíželi dalšího soupeře. Tím nebyl nikdo jiný než tým, který základní i nadstavbovou část RAKO extraligy naprosto ovládl. Třinečtí Oceláři byli v play-off jasným favoritem, i oni se ale v některých zápasech trápili. Kohouti tak znovu k prvnímu utkání zamířili na led soupeře. Ve staré Werk aréně s Oceláři dlouho drželi krok, dvě branky v oslabení ve třetí třetině ale rozhodly o výhře domácích.

Hokejisté Mory se tak dostali do nezávidění hodné situace. Protože o postupu rozhodovala dvě vítězná utkání, Hanáci domácí západ zvládnout museli. V opačném případě hrozil konec sezóny. Jenže scénář ze staré Werk arény jako by se promítl i do zápasu v olomoucké plecharéně. Tentokrát se Kohouti sice vyhnuli inkasování s oslabení, sami však nedokázali využít devět přesilových her. Osudnou se hokejistům Mory stala hlavně přesná muška Michala Romana, který ve dvou utkáních nasbíral pět bodů za 4+1.

Jan Tomajko: Je to určitě úspěch, kluci mě překvapili

S tím, jak daleko tým dokázal dojít, byl spokojený i trenér Jan Tomajko. Ten přiznal, že ho svým přístupem hráči tak trochu překvapili. „Je to určitě úspěch. Hlavně ve druhé půlce sezóny hráli kluci dobře a tohle je taková odměna za to, že i celý rok dobře trénovali. Musíme se podívat na to, jak sezóna začínala a jak hrálo mužstvo na konci. My jsme se pořád zlepšovali, a to bylo hrozně důležité. Myslím, že to vzali za správný konec a hráli tak, jak se v play-off hraje. Překvapili mě tím, že táhli za jeden provaz. Bylo to takové týmové a opravdu tak, jak to tehdy bylo na fotce,“ chválil lodivod starších dorostenců.

První extraligové play-off pro brankáře Michala Šoustala

Zatímco minulou sezónu odchytal Michal Šoustal v Uničově, v té letošní se rovnoměrně dělil o zápasy s parťákem Tomášem Pospíšilem. Pro play-off pak trenéři ukázali právě na Šoustala. A jak viděl osmnáctiletý gólman vyřazovací boje ze svého pohledu? „V první řadě bych chtěl poděkovat trenérům za důvěru. Play-off pro mě byla úplně nová zkušenost. Nevěděl jsem, co od toho mám přesně čekat. Ale říkal jsem si, že když budu na každý zápas stoprocentně připravený, měl bych to zvládnout. Důležité bylo, že se mi povedl výborně první zápas se Slavií. To mi dodalo sebevědomí a i kluci zjistili, že hrát se dá s každým. Přišly i těžké chvíle, třeba ve druhém zápase se Slávií když jsem v první třetině dvakrát inkasoval. To už jsem na střídačku neměl daleko. Anebo po třetím střetnutí se Slavií, ve kterém jsem střídal.“

„Naštěstí se trenéři rozhodli mě znovu nasadit, za což jsem byl hrozně rád. A snad jsem je výkony přesvědčil, že to byl dobrý tah. Série s Libercem byla série snů. Kluci mají obrovskou zásluhu na tom, že jsem dostal jen dva góly a měl jsem i to štěstíčko. Série s Třincem se těžko hodnotí. Jsme smutní, že to nevyšlo ale asi každý musel cítit, že byl Třinec lepším a šikovnějším týmem, proti kterému máte jen pár šancí, a ty když nevyužijete, nemáte šanci vyhrát. Osobně myslím, že Třinec vyhraje i finále. Na závěr bych chtěl poděkovat všem klukům z týmu, rodičům a kamarádům, kteří fandili jako o život a hrozně nás hnali dopředu,“ ocenil fanoušky olomoucký brankář.

Historický úspěch a fanouškovské „Hoši, děkujem“

O hezkou tečku za semifinále se ale opět postarali fanoušci. Zatímco Třinečtí slavili na ledě postup a na tribuně se radovali rodiče mladých Ocelářů, skupinka olomouckých fanoušků aplaudovala ve stoje a skandovala „Hoši, děkujem“. Starší dorostenci neskrývali velké zklamání z vyřazení, postupně ale Kohoutům došlo, o jak velký úspěch se postarali. Z 24 týmů a původně 2. místa v skupině B to totiž Hanáci dotáhli mezi čtyři nejlepší v republice! Po postupu A týmu do extraligy, bronzových medailí juniorů ze sezóny 2012/2013 se tak jedná o třetí největší úspěch olomouckého hokeje v novodobé historii!

O pár dní později se u rozhovoru sešla čtveřice hráčů, kteří během sezóny nosili kapitánské céčko, a to Miroslav Kuba, Jan Štefka, Jiří Horák a Jaroslav Škoda. Že čtvrté místo považují za velký úspěch, potvrdili právě i Jan Štefka a Jiří Horák. „Mně to došlo hned po siréně,“ neváhal s odpovědí Jiří Horák. „V tu chvíli, když se prohraje zápas a skončí sezóna, je každý naštvaný, ale v šatně pak po zápase přišel Tomájo (trenéra Jan Tomajko) a řekl nám, ať nevěšíme hlavy, že jsme to dotáhli daleko a že byl Třinec lepší, což byla pravda. Myslím, že jsme rádi za to, že jsme čtvrtí,“ přiznal Jan Štefka. „Půlení třetí,“ smál se Jiří Horák.

„Kdyby ve čtvrtfinále skočil Liberci puk dvakrát jinak, my jsme se do semifinále ani nemuseli trefit. Tady trefovali břevna, tyčky, Šousty (Michal Šoustal) chytal jako blázen,“ chválil brankáře Štefka. „Jsme rádi za půlené třetí místo, ale musíme přiznat, že Třinec postoupil zaslouženě a právem. Je důležité si říct, že jsme udělali maximum pro to, abychom se do finále dostali a svědomí máme čisté,“ dodal Jiří Horák.

A za krásné umístění a reprezentaci klubu poděkoval týmu pod vedením Jana Tomajka za celé vedení HC Olomouc i marketingový manažer Mario Cartelli. „Za celý klub bych chtěl poděkovat starším dorostencům, kteří v letošní sezóně dokráčeli až do semifinále. Chtěl bych jim popřát, aby i v příštím roce hráli tak, jak hráli letos, aby se jim dařilo a aby byl úspěch ještě větší, protože si myslím, že za to, co předváděli na ledě, by si finále zasloužili,“ řekl.

FOTO: Alena Zapletalová