Národní tým je skvělá zkušenost, hlásí olomoučtí reprezentanti z řad mládeže

Zuzana Spurná
O L O M O U C – Před několika týdny jste měli možnost zjistit, jak si vedli mládežničtí reprezentanti Olomouce na akcích národního týmu. Své zastoupení měla Mora nejen v nejsledovanějším národním týmu mládeže, a to reprezentaci do 20 let, v podobě Alexe Rašnera, ale také v těch dalších. S „devatenáctkou“ vyrazili Jakub Urbisch a David Nesvadba, s „osmnáctkou“ Blanka Škodová a na kempy „šestnáctky“ osmička mladších dorostenců. A jaké byly dojmy mladých Kohoutů?

Reprezentace do 19 let

David Nesvadba – 18 let, obránce

Davide, dostal jsi pozvánku na tři přátelská utkání se Švýcarskem a všechna tři jste vyhráli, jak na kemp vzpomínáš?
Byl to dobrý pocit, když jsme odehráli tři zápasy a ani jednou neinkasovali. Naopak jsme stříleli jeden gól za druhým. Hodně nás podrželi gólmani, a když víte, že máte jistotu za zády, hraje se úplně jinak. Měli jsme i super partu, takže jsem rád, že jsem tam byl.

Reprezentace žen do 18 let

Blanka Škodová – 17 let, brankářka

Blanko, zúčastnila ses hned několika kempů, navíc jsi odchytala i utkání v Lize mistryň, vraťme se ale na začátek. Co ti proběhlo hlavou, když jsi obdržela pozvánku na tři utkání proti Rusku?
Byla to moje první reprezentační pozvánka, takže jsem nevěděla, co od toho očekávat, bylo to takové zvláštní. Možná tím, že mě trenéři taky neznali, víc se na mě na trénincích zaměřili. Dostala jsem šanci odchytat až ten třetí zápas, což ne, že by mi úplně vadilo, ale to čekání bylo nepříjemné. Řekla bych, že ten třetí zápas byl nejtěžší, ale také obrovská zkušenost, protože proti Ruskám se nehraje zase až tak často.

Srovnávala jsi, třeba i nevědomě, své výkony s ostatními brankářkami?
Já se je raději se mnou snažila nesrovnávat, protože obecně gólmanům nedělá dobře, když jsou s někým srovnáváni. Pokoušela jsem se o tom nepřemýšlet, jejich výkon byl dobrý, ale samozřejmě od toho reprezentace je, aby se vybralo to nejlepší.

Reprezentace do 16 let

Josef Podlaha ml. – 15 let, útočník

Josefe, vyrazil jsi hned na několik kempů, který z nich ti nejvíce dal?
Rozhodně to byl ten druhý nebo třetí kemp, přesně si nevzpomínám, ale konalo se to v Kravařích. Šlo o týdenní akce a byla to celkem dřina. S kluky jsme si to ale užili, byla sranda a poznal jsem další nové hráče.

Naučil jsi se na kempu něco, co jsi do té doby neuměl nebo neznal?
U nás se obránci na trénincích učí střílet po zemi, tam se naopak učili střílet nahoru. Hlavně nám ale říkali, aby útočníci stáli co nejvíce před bránou a clonili brankáři nebo aby útočníci v situaci dva na jednoho raději volili střelu. Jinak jsme ale už všechno uměli z Olomouce.

Jakub Galvas – 15 let, obránce

Jakube, s reprezentací jsi odehrál tři utkání proti Švýcarsku a slavili jste tři výhry. Jaké byly pocity?
Pocity byly určitě dobré. Hlavně, že jsme zlepšili defenzivní část. Švýcaři hráli dobře systematicky, ale my jsme to zvládli a díky tomu vyhráli všechny tři zápasy.

Tvůj otec je hráčem Třince a také oblékal reprezentační dres, jak reagoval na tvou nominaci?
Určitě byl rád. Snaží se mě podporovat a stále mi opakuje některé důležité věci, abych na ně nezapomněl a hlavně hrál podle představ trenérů.

Adam Schejbal – 15 let, brankář

Adame, ty jsi se kromě kempu v Přerově zúčastnil v létě i kempu reprezentačních gólmanů, co ti tato akce dala?
Určitě jsem mezi reprezentačními gólmany získal hodně zkušeností. Šlo vidět, že jsou trošku výš, ale i to, že v Olomouci chvíli chyběl trenér brankářů, což se mi před reprezentací zrovna nehodilo.

Na kempu byly různé věkové kategorie brankářů, jak tedy soustředění probíhalo po organizační stránce?
Byl jsem rád, že tam bylo hodně trenérů a mohli se mi věnovat. Vycházelo to asi dva trenéři na dva gólmany. Všechno nám podrobně vysvětlili, večer jsme si sedli a ukázali si, co jsme dělali na cvičeních dobře a co špatně.

Martin Urban – 15 let, útočník

Martine, spolu s dalšími spoluhráči z mladšího dorostu ses zúčastnil jednodenního kempu v Přerově. Bylo pro tebe výhodou, že jsi znal některé hráče právě z Olomouce?
Rozhodně. Byla tam totiž spousta kluků, které jsem naopak neznal a nevěděl jsem, jak to v reprezentaci chodí. Bylo dobře, že tam s námi byl Pepa Podlaha, který nám hodně pomáhal nebo Ludvík Rutar. Toho jsem se hodně držel a díky tomu jsem věděl, co a jak.

Zjistil jsi tedy díky kempu, na čem ještě musíš zapracovat?
Viděl jsem určitě, co ještě musím zlepšit. Kluci perfektně bruslili, rychle se rozhodovali, hráli i líp do těla.

Ludvík Rutar – 15 let, obránce

Ludvíku, během letošního roku ses zúčastnil hned několika kempů, získal jsi nové zkušenosti?
Rozhodně individuální zkušenosti co se týče bruslení, protože to je podle mě rozhodující. Ti, kteří se teď dostali do reprezentace, jsou na tom opravdu hodně dobře. Celkově ty kempy byly hodně bruslařsky zaměřené, protože když jsme tehdy hráli s Ruskem, byli Rusové v tomhle úplně někde jinde.

Martin Pěcha – 15 let, útočník

Martine, jak vzpomínáš na přípravný kemp v Přerově?
Určitě to bylo dobré, jen je škoda, že jsem teď byl často nemocný a nedostal se na další kemp. Snad to vyjde příští rok. Rozhodně to byla dobrá zkušenost.

Miroslav Skopal – 15 let, útočník

Miroslave, co pro tebe znamenala účast na jednodenním kempu v Přerově?
Myslím, že se ty tréninky nedají srovnat s Olomoucí. Hodně nám to dalo. V porovnání s ostatními kluky jsem viděl, že na sobě musím ještě hodně makat. Určitě tam nebyl žádný špatný hráč.

Petr Krejčí – 15 let, obránce

Petře, stejně jako několik tvých dalších spoluhráčů, ses zúčastnil kempu v Přerově. Jak soustředění probíhalo?
Vím, že tam byl pan trenér Studnička. Už je to delší dobu, takže je asi jediný, kterého si pamatuji. Šlo o jednodenní kemp orientovaný na střelbu a rychlost, kde proběhly dva tréninky, jeden ráno, druhý odpoledne. Z Olomouce nás tam bylo nejvíc, což nám určitě pomohlo, protože jsme se dobře znali, i tak tam ale byla dobrá parta.