Pocitově jsem chtěl nejvíc do Olomouce, tvrdil útočník Tomáš Fořt

Jednou ze tří posil do útočných řad je také odchovanec Tomáš Fořt. Ten rozšíří řady Kohoutů v rámci ročního hostování. Jak ale k příchodu na Hanou došlo? „Trenéři volali a já se přes agenta dozvěděl, že má Olomouc zájem. Hned jsem mu řekl, že bych tam chtěl jít, i kdyby mi Zlín nabídl novou smlouvu. Byly i jiné kluby, které se na mě ptaly, ale pocitově jsem nejvíc chtěl do Olomouce,“ tvrdil Tomáš Fořt.

Mladý forvard strávil sezónu v prvoligovém Šumperku, před novým ročníkem ale mohl znovu zabojovat o místo v kádru Ševců. „Ve Zlíně mi řekli, že bych mohl zůstat a teprve by se vidělo, jestli se dostanu do základu nebo ne. V Olomouci byl ale zájem, tak jsem chtěl zkusit něco nového. Vůbec ale nedokážu srovnávat. Olomouc skončila v tabulce před Zlínem, takže je jasné, že je to kvalitní tým,“ ocenil.

V pondělí 2. května tak už polykal první tréninkové dávky pod vedením olomouckých trenérů Venery a Tomajka. I když měl Tomáš Fořt dovolenou o něco kratší než zbytek hráčů, návrat k tréninkům nebyl jednoduchý. „Klasický první trénink, takže tavenina, jsem úplně mrtvý,“ smál se. „Ale byl to dobrý trénink, takový hrací, zábavnější formou,“ dodal třiadvacetiletý hokejista.

Angažmá na Hané je pro útočníka, který v mládeži přestoupil do Zlína, novou výzvou. „Chtěl bych dokázat, že na extraligu mám. Že v sobě mám nějaké kvality na to, abych mohl hrát a najít si úlohu v týmu. Chtěl bych vědět, že jsem tu pro tým a ne jen do počtu nebo taková nálepka jako pokaždé, když jsem přijel do Zlína, který chtěl zalepit díru,“ popisoval svou roli ve Zlíně.

Většinu uplynulého ročníku strávil Fořt jen kousek od Olomouce, a to v Šumperku. Draci se ale sezónou protrápili a nakonec je čekal pád do druhé ligy. Tomáši Fořtovi se ale bodově velmi dařilo, v 57 zápasech nasbíral 58 bodů. „Bodově to byla nejlepší sezóna. Ten konec byl ale smolný. Kdybychom vyhráli s Mostem, tak se udržíme. Pro mě to byl fantastický rok, ale bohužel se sestoupilo, takže to pro mě mělo takový hořký konec. Moc jsme to s kluky chtěli udržet, ale bohužel se to nepovedlo,“ mrzelo útočníka, který si v Šumperku připsal 26 gólů.

I v Olomouci začínalo několik hráčů sezónu v první lize, jestli to potká i produktivního útočníka je zatím otázkou. „Nemám s tím vůbec problém. Beru to jako profesionál, mají na to plné právo. Naopak si myslím, že to často pomůže. Když hráč tolik nehraje, může se v první lize rozehrát. Ve Zlíně se mnou ale moc nemluvili. Řekli mi třeba, že někam jdu na čtrnáct dní, a pak jsem tam byl celou sezónu. Už to pak bylo takové divné. Pokud tady se mnou budou mluvit, nemám problém s tím, kdybych měl někam jít, pokud to nebude na celou sezónu,“ tvrdil.

Po příchodu do Olomouce se, nyní už olomoucký centr, setkal hned s několika známými tvářemi. „Znám pár kluků. S Vildou Burianem, Falťákem (Martinem Falterem) a Mirou Holcem jsem se potkal už v Třebíči. Kubu Hermana znám už ze zlínského dorostu, kde jsme spolu odehráli pár zápasů. Jinak neznám téměř nikoho. Viděl jsem je hrát v televizi nebo jsem proti nim sám hrál, ale osobně je teprve poznávám,“ usmíval se hráč, který v Šumperku oblékal dres s číslem 12.

Kohouti dlouhodobě spolupracují se Zlínem, a tak se v olomouckém kádru během let objevilo velké množství zlínských hráčů. Tomáš Fořt tak měl kde čerpat informace. „Psal jsem si s Tomášem Valentou. Je škoda, že tu nebude, ale říkal, že jsem udělal výbornou věc, když jsem šel do Olomouce. Psal, že si klub nemůže vynachválit a že si myslí, že mi to bude vyhovovat. Snad to tak bude,“ doufal.

Zbývá ještě dořešit otázku bydlení. Kohouty totiž čekají během suché přípravy i dvoufázové tréninky. „Chci se domluvit s vedením, jak je to s ubytováním. Kdybych si měl během suché párkrát dojet domů, tak mi to nevadí, ale až se půjde na led, chtěl bych zůstávat v Olomouci,“ prozradil Tomáš Fořt.