Že jsme to dotáhli tak daleko je určitě úspěch, řekl trenér Jan Tomajko
Trenére, v nadstavbové části jste získali 44 bodů ze 48 možných, jak jste s průběhem spokojený?
My jsme měli body nahrané už ze základní části. Myslím si ale, že jsme měli hrát v té vyšší nadstavbové skupině, což si myslím, že jsme pak výsledky i potvrdili. Bohužel nám to ale ke konci základní části uteklo.
Účast ve skupině A vám utekla jen těsně, hrálo i tohle ve vašich výkonech roli?
Myslím, že jsme měli na to, abychom hráli ve skupině A, a pak jsme to i prokázali. V play-off bylo poznat, že rozdíly mezi týmy v té takzvaně lepší skupině a v té naší nebyly tak velké nebo skoro žádné.
Který z nadstavbových soupeřů pro vás byl tím nejtěžším?
Na té naší úrovni to byla Jihlava nebo Kladno. Prohráli jsme i zápas v Českých Budějovicích, kdy nás Budějovice přehrály.
V posledních třech zápasech jste nastříleli 22 branek a inkasovali jedinou, dá se to označit za jedny z nejlepších výkonů vůbec?
Hlavně, že vyšly gólově, protože si myslím, že jsme branek mohli dávat víc. Asi bylo dobře, že jsme byli před začátkem play-off takhle produktivní.
V sérii se Slavií jste vyhráli už první dvě utkání, i když favoritem byla Slavia…
Do každé série play-off musíte jít s tím, že vyhrajete 3:0. Každý zápas chcete vyhrát, a když vyhrajete jeden, chcete vyhrát i druhý. Řeči o tom, že vyhrát nemusíme, že je někdo pod tlakem, vůbec neplatí a zvlášť ne v play-off. Není to o tom, že vedeme 2:0 na zápasy, ale máme ještě tři možnosti. To by byla hloupost.
Ve druhém venkovním zápase jste rychle prohrávali 0:2, nakonec jste ale dokázali utkání otočit na 5:2, ukázala se morálka týmu?
Bylo důležité, že jsme se zase rychle dostali do hry, když jsme dali kontaktní gól. Dík tomu pak jde i taková ta morálka mužstva výš, než když se dlouho prohrává. Na Slavii jsme měli vždy špatných prvních deset minut, jen jsme v prvním zápase góly nedostali, v tom druhém ano.
Jak těžké bylo za stavu 2:0 na zápasy udržet hráče nohama na zemi?
Samozřejmě, že sebevědomí roste, ale myslím, že to zdravé není vůbec špatné, jen to nesmí přerůst. Myslím, že to nebylo tak hrozné.
Třetí zápas se Slavií vám ale vůbec nevyšel, čím to bylo?
Byl to zrovna zápas, kdy jsme si mysleli, že to půjde samo. Bohužel to ale samo nešlo. Slavia vyměnila gólmana, přijel brankář, který celou sezónu chytal za juniorku, takže se jejich výkon zvedl a my jsme nedávali góly. Ale taková utkání v play-off jsou. Bylo potřeba na to rychle zapomenout, a ten druhý domácí zápas už byl lepší.
Ve čtvrtfinále jste narazili na úřadující mistry z Liberce, asi jste čekali, že bude série ještě vyrovnanější.
Samozřejmě. Liberec byl výš postavený než Slavia, nehráli jsme s nimi, takže jsme vůbec nevěděli, co čekat. Musím říct, že to byly vyrovnané zápasy, a kdo si myslel, že nás Liberec přejede, asi se spletl. Podle mě Liberec nečekal, že bychom u nich mohli vyhrát, ale stalo se. Z naší strany to byly ještě lepší zápasy než se Slavií.
Vaším semifinálovým soupeřem byl Třinec, který se po obou částech udržel na prvním místě. I utkání s Oceláři byla poměrně vyrovnaná, co rozhodovalo?
My jsme v Třinci hráli špatně, a kvůli tomu jsme podle mě prohráli. Byli jsme strašně zakřiknutí, a to nás stálo zápas. Bylo tam dost vyloučení a Třinec hrál dobře přesilovky. Opravdu bych řekl, že nás párkrát „vybagoval“. V tom jsme se do domácího zápasu zlepšili.
Jak velké zklamání pro vás bylo vyřazení v semifinále?
Zklamání je to vždycky. Každý člověk chce vyhrávat. I když si můžeme říkat, že to nic není, tak já si myslím, že to něco je. Pořád je to prohrané semifinále.
Jak velký úspěch to pro vás je s odstupem času? Dostali jste se mezi čtyři nejlepší z dvaceti čtyř týmů…
To, že jsme to dotáhli tak daleko, je určitě úspěch. Uvidíme ale, jak se kluci prosadí v juniorce nebo v dospělém hokeji.
Po loňském roce, kdy jste vypadli už v osmifinále s Vítkovicemi, jste se dostali o velký kus dál, co na to říkáte?
Samozřejmě, je to dobře. Zase se to někam posunulo, ale musíme si uvědomit, že jsme měli v týmu hodně hráčů staršího ročníku. To srovnání je pak těžké.
