Na začátku druhé periody se dostali k přesilovce i Hanáci, v té byli opticky aktivnější a nebezpečnější než Ševci ve svých početních výhodách, ovšem ani to k vyrovnání nevedlo. Kašík si všechny pokusy spolu se svými čtyřmi obětavými spolubojovníky pohlídal, tudíž ani Jaroměřský svou další šancí na exolomouckého brankáře nevyzrál. I po konci přesilové hry se hosté čím dál častěji prosazovali a byl to právě znovu Jaroměřský, který vyzkoušel pozornost zlínského brankáře, když na něj vyslal tváří tvář backhandovou dorážku. Na druhé straně ledu poté za pár okamžiků pálil nadvakrát Holík, ani on však toto období zápasu, kdy doslova povedenou akci střídala ještě povedenější možnost na skórování, neozdobil gólovým zásahem.

Posléze se Olomoučtí dostali do další možnosti na vyrovnání, jenomže ani Vyrůbalík se v přesilovce vytoužené vyrovnávací branky nedočkal. Na dlouhou dobu to byla poslední možnost na ohrožení jedné nebo druhé branky, až v 33. minutě poslal Holík na Říčku krásnou průnikovou přihrávku, avšak adresát si s nabídkou od svého spoluhráče neporadil, když se mu nepodařilo rychlý pas zpracovat. Zlínští toho ani moc dlouho nelitovali. V 35. minutě zápasu totiž ve dvojnásobné přesilovce se Oldrich Kotvan rozhodl pro nejjednodušší řešení, když napřáhl od modré a vypálil puk směrem na branku. Konrád i díky dobré zlínské cloně střelu dostatečně rychle nezpozoroval. V pokračující přesilovce pak vypálil z úhlu Bukarts a od třetí inkasované branky olomoucký tým zachránila tyčka.

Berani se díky zvýšenému sebevědomí dostávali čím dál častěji do podobných možnosti, do rozhozené obrany tak zanedlouho zamířil třetí útok a po kompletním rozebrání bránících hráčů se na konci akce pokoušel o překvapivé řešení situace Vlach, nicméně ve finální fázi své příležitosti branku netrefil. Zlínské útoky byly stále nebezpečnější, avšak Hanáci drželi stále dvoubrankovou ztrátu. V posledních sekundách ale Olomoučané málem obdrželi možná už rozhodující úder, dalekonosné ráně mladíka Gazdy ale v cestě do sítě vstoupila do cesty horní tyčka, což také nakonec rozhodlo o tom, že Zlín vedl po druhé třetině jen 2:0.

Oba týmy začaly dohrávku v celkem rychlém tempu, minutu po úvodní síreně však toto tempo částečně přerušila přesilovka Beranů, kterým se ale první část početní převahy moc nevyvedla. Za krátkou chvilku však Zlínští dostali šanci na zvýšení aktivity, když si k ještě stále vyloučenému Strapáčovi přisedl na trestnou lavici Laš za zdržování. Ani při dvojnásobné přesilové hře však Ševci nedokázali po delší dobu kombinovat a po jediné větší šance si gól a asistenci zapsali Kotvan s Marušákem. Při obou situacích však Konrád dokázal bez větších potíží zasáhnout. Domácí tudíž branku z těchto přesilových her nevydolovali.

Po překonání úvodního tlaku se do útoku na krátko dostala i Olomouc, nejvýrazněji se zaskvěl hlavně Jaroměřský, jenž vypálil ostrý projektil, avšak i na druhé straně se ukázal ve skvělé formě brankář, na zlínské straně tedy Libor Kašík, který střelu olomouckého beka vykryl skvělým zákrokem. Puk se od hrany jeho lapačky odrazil na horní tyčku, od níž se následně dostal mimo bránu. Tato lapená gólovka byla ovšem na dlouhou dobu vše, oba celky se snažily plnit taktické pokyny, což vedlo hlavně k tuhé defenzivní práci ve středním pásmu. V 10. minutě už ovšem měli diváci možnost vstát ze sedaček. Kubiš rozjel rychlý break do otevřené olomoucké obrany a nahrál na osu hřiště, kde už byl rozjetý Michal Popelka, kterému stačilo puk jen lehce tečovat. Konrádovi lehká žabička propadla mezi betony.

Branka domácímu týmu jednoznačně pomohla k zlepšenému výkonu, což vyústilo i k olomouckým proviněním proti pravidlům. V nabídnuté přesilovce se tudíž mohl zapsat mezi střelce Blaťák, který poslal od modré ke Konrádově kleci pořádnou pumelici, nicméně tento pokus nakonec skončil mimo tři tyče. V 16. minutě pak pokračoval zlínský tlak zajímavým protiútokem, když se Bukarts snažil naservírovat Kubišovi kotouč přímo před zčásti odkrytou branku, jenže druhý jmenovaný tvrdý pas netrefil. Kohouti se také snažili o tvoření hry, ovšem na většině olomouckých byla ještě zčásti vidět menší herní pauza, což se projevovalo zejména v sehranosti a vytváření konstruktivních útoků. I díky těmto faktorům se tak Zlín mohl těšit v první přestávce z jednobrankového vedení.

Závěrečná část základní hrací doby začala větší aktivitou hostí. Ti se také díky tomu dostali k početní výhodě, v níž se však nejdřive dostali sami do tlaku, když se díky Konrádově zaváhání v rozehrávce hrnul hlava nehlava za kotoučem Kubiš. Ještě před dotírajícím zlínským hokejistou ale olomoucký brankář těžký moment vyřešil, tím pádem se Kohouti mohli soustředit na útočení. Ve zbytku početní výhody si tak právě oni zapsali obrovské množství šancí a zároveň zlínské hráče nepustili přes půldruhé minuty střídat. Na toto vyčerpávající oslabení pak navázala skoro okamžitě další olomoucká přesilová hra, v niž už branka doopravdy padla. Z podobného místa jako Kotvan při druhé domácí brance se napřáhl ve 47. minutě zápasu Tomáš Houdek a trefil mezeru v Kašíkově postoji.

Ševci si nechtěli připustit zdramatizování, tudíž se de facto hned po buly vydali na útočný výlet, kterému na poslední chvíli zabraňoval výborně chytající Konrád, když si poradil jak s blafákem Holíka, tak s následnými dvěma dorážkami. Zlín ve svém mohutném náporu neustával, obrovitánskou možnost si vytvořil Bukarts, avšak ani tentokrát na olomouckého fantoma v brankovišti nevyzrál. Atraktivní hokej pokračoval, a to když se kupříkladu Herman snažil dotlačit puk přes Kašíkovy betony. Až nadmíru otevřených defenzívu ovšem nakonec využili přece jen zlínští hokejisté, když se po Říčkově zpětné přihrávce prosadil střelou příklepem zlínský kapitán Ondřej Veselý. Domácí tak Olomouci během chvilky vzali šanci zdramatizování koncovky a chytili se pevně otěží zápasu.

Pět minut před koncem pak už konečnou tečku za tímto zápasem mohl přidat Holík, jenomže při skoro samostatném nájezdu si na Konrádovi vylámal zuby, když mu brankář hostů jeho záměr trefit mezírku mezi betony vystihl. V závěru už Kohouti na soupeře ztráceli, snahu alespoň přidat kontaktní branku jim v posledních minutách navíc zkazilo několik vyloučení, což pomohlo domácím, kteří si už koncovku pohlídali a mohou se radovat z vítězství 3:1. Olomouc naopak zaznamenala čtvrtou prohru v řadě a pozice zajišťující předkolo play-off se jí začínají vzdalovat.

Ohlasy trenérů

Robert Svoboda (PSG Zlín): Jsme spokojeni s konečným výsledkem, protože hra nebyla podle našich představ. Pohrdli jsme šancemi v přesilových hrách, nicméně hráče je potřeba pochválit za bojovnost. Utkání jsme zvládli, i když se nám v některých momentech nedařilo.
Jan Tomajko (HC Olomouc): Zápas se mi dobře nehodnotí, protože jsme vyšli bodově naprázdno. Zlín měl více šancí, zatímco my jsme byli málo produktivní, a proto jsme prohráli. Nemůžeme se vymlouvat na naše zdravotní problémy, všichni hráči již dva dny trénovali.