Jsem tu velmi spokojený a vděčný za šanci, kterou jsem dostal, libuje si nejlepší nahrávač Mory Viliam Čacho
Foto: Jakub Krudenc
Nasbíral jste již pět asistencí a jste nejlepším nahrávačem svého týmu. Čím to je, že se vám daří sbírat body spíš formou přihrávek?
Ani nevím, téměř celou kariéru sbírám nahrávky víc jak góly. Měl jsem pár nahrávek víc šťastnějších, kde se puky odrazily nebo podobně, takže bylo to i o štěstí. Já se snažím plnit to, co se ode mě vyžaduje, a nějak to jde ruku v ruce s těmi body.
Jak jste si užil, že od úterý jste hráli třikrát doma?
Určitě ano, přišel jsem z Třince, kde jsem na cestování byl zvyknutý až až. Nic nového by to pro mě nebylo, ale určitě je lepší hrát doma, obzvlášť tady. Zde se hraje každému týmu velmi těžko a my se to snažíme naplno využít. Je to super, myslím si, že nám to pomohlo i bodově, jsme za to rádi.
Jste spokojený s bilancí sedmi bodů, nebo mrzí trošku ztráta s Vítkovicemi?
Mrzí, ale myslím si, že i výkon byl dobrý. Mohli jsme tam brát víc, ale jsme vděční za každý bod a snažíme se jich sbírat co nejvíce. Sedm bodů ze třech zápasů je super, ale nikdy se s tím nemůžete jen tak uspokojit.
Petr Svoboda vás chválil za přístup, za to jak pracujete pro mužstvo. Jak jste zatím spokojený s působením v Olomouci?
Jsem tu velmi spokojený a jsem taktéž velmi vděčný za tu šanci. Hraji tu o dost víc než v Třinci a chci se za to odvděčit trenérům. Snažím se dělat nejlepší věci, co umím, i když vím, že umím a mohu hrát stále líp. Myslím si, že to zatím stále funguje pro obě strany.
Když jste sem šel, byly i varianty, že byste skončil někde jinde než v Olomouci?
Ono se to semlelo dost rychle, tím že s přítelkyní čekáme dítě, nechtěli jsme nikde daleko cestovat. Dokonce i Trenčín máme pořád blízko, když jsme odtamtud oba dva. Víceméně se to všechno hezky spojilo. Nejvíc jsem se rozhodoval mezi Trenčínem a Olomoucí. Chtěl jsem ale zůstat v této lize, neboť je kvalitní, a Olomouc byla první volba.
Když nyní musíte dělat něco jiného, co od vás trenéři chtějí, v čem se to liší od úkolů, co po vás chtěli trenéři Třince?
V Třinci jsem měl roli čistě čtvrtého defenzivního centra a byl jsem nasazovaný do obranného pásma na všechna buly. V Třinci je systém víc založený na tom, že první dvě, tři pětky mají ofenzivnější úlohy a my jsme měli více obrannou úlohu. Hlavně bránit, jelikož jsme byli nasazovaní na první pětky, což byly hvězdné pětky ostatních týmů. Tam byla zkrátka moje úloha pouze defenzivní a trošku mi trvalo si zvyknout na ofenzivnější roli. Nyní mám takovou univerzálnější roli, hraji i oslabení, ale mám za úlohu dávat góly a sbírat body. Je to pro mě oboustranně výhodné.
Jak těžké je pro hráče, který měl celou dobu defenzivnější roli, se přeladit a tady přidat větší příspěvek do ofenzivy? Věřím, že se každý hráč Mory na to těší, ale ten návyk je asi trošku potřeba změnit. Jak dlouho to trvalo?
Určitě pár zápasů. Přiznám se, že první zápasy se ode mě čekaly lepší, hlavně v lize, neboť v přípravě mi to celkem šlo. Každopádně v lize jsem se v ofenzívě celkem trápil, i když ve Varech jsem dal nějaké body, ale stále to trošku haprovalo. Myslím, že každým zápasem je to lepší a lepší. S Kubou Navrátilem a s Frigem (Petrem Fridrichem) si na sebe zvykáme. Máme šance a využíváme jich.
Zatím vám to jako nováčkovi v Olomouci bodově vychází, i Ondřej Matýs se značně probudil, jaké to je i pro sebevědomí hráče? S něčím se od nováčků počítá před sezonou a zatím se ukazujete v dobrém světle...
Je to super, my jsme se o tom i s Matym (Ondřejem Matýsem) bavili. Je to pro nás taková nová věc a jsme za to plně vděční. Užíváme si zatím role, které máme. My jsme oba dva vděční za roli, kterou jsme tu dostali, a snažíme se ji splácet nejlépe, jak umíme, ale nejde to hned. Například já jsme svou roli měl už na Slovensku, ale jak jsem šel do Třince, dva roky s jiným systémem jsou znát. Bude chvíli trvat, než si opět zvyknu na útočnější roli.
Chemie zatím funguje s Jakubem Navrátilem a Petrem Fridrichem a trenéři vás drží ve všech formacích pohromadě. Jak si pochvalujete vzájemnou spolupráci?
Všechny čtyři pětky hrajeme zatím dobrý hokej. Trenér má rád stabilitu a chce, ať si na to zvykneme. Věřím, že to přináší ovoce, jelikož jednou dá góly jedna pětka, jednou zase ta druhá. Nemáme to rozložené v jedné pětce, které když nevyjde zápas, nemáme šanci vyhrát. Zatím je to podle mě skvělé a všechny čtyři pětky mají celkem dobrou chemii. Funguje to.