Jak byste váš návrat do Olomouce popsal? Kdy přišel první náznak toho, že byste mohl hrát tady?

První kontakt s vedením byl někdy na konci února nebo na začátku března. Tehdy jsem ale nevěděl, jak to se mnou bude. Byli jsme domluvení, že se ozvu, až budu vědět, že jsem stoprocentně fit. Čekal jsem na výroky lékařů, a když jsem věděl, že to půjde, nabralo to rychlý spád. Hned jsme se domluvili.

Když jste už nakousl zdravotní stránku, v minulé sezóně jste odehrál jen třináct utkání. O jaké problémy se jednalo?

Ani přesně nevím, jak bych to popsal. Jednalo se o vyčerpání organismu nejspíše v souvislosti s koronavirem. Zároveň to bylo možná i vinou přetrénování. Ze začátku jsme nevěděli, co to je, tak jsem neustále zkoušel trénovat, ale mé tělo najednou vyplo. Když už to v průběhu sezóny vypadalo, že to bude dobré, přišla vlna omikronu a ta mě úplně dorazila. Bylo to jen o tom, dát tělu oraz, aby se postupně dočerpalo. Jsem rád, že mi klub dovolil se připravovat u Michala Břetenáře, který s podobnými problémy už měl nějaké zkušenosti. Věděl, co se mnou dělat, za což bych mu rád poděkoval. Dal mě dohromady.

Půl roku mám v úplné mlze

Z vašeho pohledu se tedy pravděpodobně jednalo o nejhorší sezónu v kariéře, že?

Určitě. Abych řekl pravdu, asi půl roku mám v úplné mlze. Těžko se mi k tomu něco říká.

Když se nyní dostaneme blíže k vašemu návratu, jaké máte vzpomínky na předchozí angažmá tady na Hané, kde jste mimo jiné úspěšně spolupracoval ve formaci s Lukášem Klimkem a Lukášem Nahodilem?

V prvé řadě je třeba říct, že jsem rád, že se Olomouc znovu ozvala. Cítil jsem velký zájem ze strany klubu. Když jsem už v průběhu sezóny přemýšlel nad tím, co pro mě bude nejlepší, měl jsem v hlavě Olomouc. Říkal jsem si: kdyby se ozvala, tak sem půjdu. Dařilo se mi tady.

A ohledně spolupráce se zmíněnými kluky…

Doufám, že na to navážeme. Nejvíce mě lanařil Lukáš Nahodil. (směje se)

Výhodou je, že i ostatní hráče velmi dobře znáte, že?

Ano. Jak už jsem říkal, jdu do známého prostředí. Když jsem tady byl poprvé, hodně se hledělo na dobrou partu, což platí neustále. Jsou tady parádní kluci. Vůbec jsem se zde nesetkal s výstřelky individualistů. To se pak odráží i na ledě, především v otázce bojovnosti.

Pamatuji si na zápas se Zlínem před prázdným stadionem

Během prvního angažmá v Olomouci jste nasbíral 28 bodů ve 39 zápasech. Mrzí pořád, že zmíněnou sezónu přerušil v průběhu předkola covid?

Je to tak. Pořád si pamatuji na druhý zápas série se Zlínem, který už byl před prázdným stadionem. Nepoprali jsme se s tím vůbec dobře, zasáhlo nás to hodně. Bylo to všelijaké období, poněvadž se nevědělo, co se bude dít. Je to škoda, protože si myslím, že na Zlín jsme určitě měli a ostatní favority jsme mohli potrápit. Ukázali jsme to už v základní části, když jsme poráželi silné týmy doma i venku.

Poněvadž jste uplynulé dva ročníky strávil v Plzni, jistě si vzpomínáte i na předkolo 2020/2021, kdy vás Olomouc vyřadila 3:0 na zápasy. Proběhly nyní na toto téma nějaké vtípky v kabině?

Zatím si nikdo nevzpomněl, ale až si kluci tento rozhovor přečtou, možná něco přijde. (smích) Každopádně hned po té sérii jsme si vyměnili pár SMS s Nahecem i Lukášem Klimkem, ale oni vzápětí šli do série další, takže to stejně vyšumělo. Co se týče toho předkola, Olomouc nás přejela a předčila.

Už jste se s trenéry bavil o roli v týmu?

Zatím se řešila především taktika. Nějaké plány se mnou určitě mají, ale na to je ještě času dost. Probírali jsme spíše systémové věci typu střední pásmo, bránění, útočné pásmo a podobně.

Jste typem útočníka, který může hrát na centru i na křídle. Která z těchto pozic vám vyhovuje více?

Těžko říct, ale kdybych si měl vybrat, tak spíše to křídlo. Tam se člověk daleko více dostane k útočení. Centr musí více myslet na zadní vrátka. Častěji je na puku, častěji ve hře.

Hyku si budeme muset hlídat

Několik sezón jste strávil také v Mladé Boleslavi, kde jste mimo jiné hrál s Tomášem Hykou, který nedávno zamířil do Pardubic. Přijde s ním nějaké popichování?

Jo, určitě. Máme stejného kondičního trenéra a zároveň jsme zůstali v kontaktu. Jsme dobří přátelé, bavíme se i napříč rodinami. Nějaké popichování už vlastně bylo. (úsměv) Ve vzájemných zápasech si jej budeme muset hlídat, protože on je velmi kvalitní hokejista. Myslím si, že bude patřit mezi nejlepší v lize. Pardubice budou mít obecně velice silný tým, ale věřím, že my se semkneme a třeba i je dokážeme hodně potrápit.

Jak probíhala vaše příprava na další ročník? Měl jste individuální tréninky?

Ano. Měl jsem je u zmíněného Michala Břetenáře. Hodně jsme doháněli základní kondici, tu jsem příliš neměl, ačkoliv nemůžu říct, že bych ji úplně ztratil. Tyto resty jsme postupně doháněli. Od půlky dubna se u něj připravuji. Začínali jsme pomalu. Nejprve tři tréninky v týdnu, poté čtyři. Teď už ale dva měsíce jedeme naplno. Na konci července půjdu ještě na dva týdny k němu, k týmu se připojím při nástupu na led. Pokud tělo bude něco potřebovat, budeme to řešit na dálku.

Období přípravných zápasů se blíží. Těšíte se?

Určitě. Ale na druhou stranu, podobný rozhovor jsem dělal i minulý rok po sezóně, která také nebyla úplně optimální. Tehdy jsem prodělal operaci nohy, zlomil jsem si lýtkovou kost. Na rozhovoru jsem říkal, že se těším na první zápasy, protože jsem toho předtím tolik neodehrál. A dopadlo to, jak to dopadlo. Takže teď se k tomu raději nebudu moc vyjadřovat, aby to nedopadlo tak, že bych toho odehrál ještě méně. (úsměv) Jdu do toho s respektem, ale hodně se těším.