Pozorní fanoušci možná zaregistrovali, že se Tobiáš Handl letos po ledě prohání s jiným číslem, než u něj bylo zvykem. „Měl jsem své oblíbené číslo 71, jenže si ho vzal Kučis, tak jsem si musel vybrat jiné, a tak mě napadlo, že bych si mohl vzít 17, je to 71 naopak a v ten den se narodila moje mamka,“ osvětluje důvod změny. „Jsem spokojený. Číslo mám od začátku sezóny a vyměnit bych ho dokázal,“ dodal.

⇒ Obránce Jiří Ondrušek

K těm hráčů, kteří by si dokázali představit, že své hráčské číslo za určitých okolností budou muset vyměnit patří Jan Knotek a Jiří Ondrušek. Prvně jmenovaného jsou fanoušci (nejen) Olomouce zvyklí vídat s číslovkou 12 na zádech. „Je to takové naše rodinné číslo. Máma s ním doteď hraje volejbal a bratranec nosí při házené, tak jsem se po nich opičil. Nosím ho zhruba od 23 let. Moc by se mi ho měnit nechtělo, ale kdyby nebyla jiná možnost, tak bych to přežil,“ pousmál se pražský rodák. Jiřího Ondruška si zase fanoušci Hanáků nedokážou představit s jiným číslem než 23. „Mám 23 už od mládeže, kdy jsme si každý mohli vybrat dres od 1 do 25 a já si vybral 23,“ vysvětluje olomoucký matador. „Hraju s ním už zhruba 20 let a mám ho ze zvyku. Asi by mi ale nedělalo problém ho vyměnit,“ pokrčil rameny.

⇒ brankář Jan Lukáš

Dlouhý příběh má za sebou devětadvacítka brankáře Jana Lukáše. „Příběh mého čísla začíná datem narození, tedy 2. 6. 1993. Dlouho jsem přemýšlel, jestli si otočit poslední 2 čísla roku narození na 39, ale myslím, že by to pro mě byl velký závazek,“ poukázal gólman na jedno z nejznámějších čísel brankářské historie. „Tak jsem si vybral 26 (jako 2. 6.). To bylo v Olomouci, kde jsem si mohl vybrat. Jak jsem střídal kluby, tak 26 byla dosti zabraná a nebyla volná,“ pokračoval sedmadvacetiletý hokejista. „Tak jsem si řekl, že tu 6 otočím a budu mít 9. Čili to vycházelo na 29, navíc se mi dost líbil Marc Andre Fleury, který zrovna chytal za Pittsburgh Penguins a byl tehdy mým vzorem, tak si to tak sedlo,“ uzavřel.

⇒ Útočník Petr Strapáč

Spletitou cestu urazila také jedenačtyřicítka Petra Strapáče. „Číslo jsem si vybral, když jsem přišel z dorostu, do té doby jsem hrál s 16 a abych řekl pravdu, nevím, proč zrovna číslo 41,“ přemýšlel útočník, jenž zatím v novém ročníku nenastoupil vinou zranění. „Líbilo se mi a taky nebylo tak časté, takže jsem si ho oblíbil. V Ačku jsem pak začínal s číslem 43, protože se mě nikdo neptal a hrál jsem s číslem, které mi bylo přiděleno. Po dvou sezónách jsem si pak číslo nechal změnit zase na 41,“ vysvětloval dal. „Výměnu čísla jsem zatím nikdy nemusel řešit, tak budu rád, když už s ním dohraju do konce kariéry.“

⇒ Obránce David Škůrek

Poměrně dlouho je se svým číslem sžitý obránce David Škůrek. „Číslo 3 se mi vždy líbilo a když jsem přecházel z juniorky do Ačka a mohl si vybrat číslo, ani jsem se nerozmýšlel. Mám k němu i osobní vazbu. Číslo bych neměnil,“ řekl. Když do Olomouce před třemi lety přišel Tomáš Dujsík, také pokukoval po trojce, tu však měl zabranou právě jeho kolega z obrany, proto se musel porozhlédnout po čísle jiném. „Začátky v dospělém hokeji jsem načal s osmičkou, ale narodil jsem se 3. listopadu a když jsem sem přišel, chtěl jsem trojku, jenže tu už tady dlouho má David Škůrek, takže jsem si vybral 6, která je násobkem trojky,“ vysvětlil někdejší zadák Komety Brno. „Ale musím říct, že mi šestka přirostla k srdci. Šestka je zároveň polovina 12, kterou jsem měl celá žákovská léta. Takže číslo 6 už bych si asi chtěl nechat,“ doufá Dujsík.

Čísla 88 a 47 se po ledě plecharény prohánějí teprve od nové sezóny. Jejich nositeli jsou nováčci Jakub Navrátil a Jan Bambula. Navrátil si svou 88 přenesl už z předchozího působení a vybral si ji proto, že ji nosí jeho oblíbený hráč. „Mám to číslo už čtvrtým rokem a vybral jsem si ho, protože se mi líbí a chtěl jsem ho už odmalička, protože mám rád Patrika Kaneho, který ho nosí,“ vysvětlil. „Kdybych někam přestoupil a měl ho někdo starší a zkušenější, tak by mi asi nic jiného, než výměna nezbývalo, ale rád bych si ho nechal co nejdéle,“ řekl mladý útočník. To Jan Bambula si musel po svém přestupu na Hanou vybrat nové číslo, kterým se stala 47. „Vybral jsem si ji, protože se mi líbí. Mám ji teprve první rok. Vzal bych si 92, kterou jsem měl v Havířově, ale tu už má Tomáš Valenta,“ pokrčil devatenáctiletý hokejista rameny. „Určitě bych ho dokázal vyměnit, nevadí mi hrát pod jiným číslem.“

⇒ Útočníci Tomáš Gřeš a Jakub Navrátil

V přípravných zápasech zamotal olomouckým fanouškům hlavu Vilém Burian. Vytáhlý útočník totiž v létě nastupoval s číslem 77. Důvod byl však prostý – v posledním zápase sezóny si roztrhl dres a jako náhradní dostal právě ten s číslem 77. „Na přípravu bylo zbytečné dělat nový dres, tak jsem si vzal jiný a jen se předělala jmenovka. Dvacet čtyřku si určitě ponechám,“ vysvětloval v létě. Svou tradiční čtyřiadvacítku získal náhodou. „Odstartovala to náhoda, přišel jsem do Komety v půlce rozjeté sezóny a zrovna tam končil, myslím Hořava, a já jsem to číslo dostal po něm. Dokončil jsem s ním sezónu a říkal jsem si, že se mi docela líbí a chtěl bych s ním pokračovat,“ vyprávěl v rozhovoru na Instagramu pro oficiální kanál TELH. „Docela jsem se v tom čísle vzhlédl. Všichni z rodiny mají 24. svátek, tak je v něm mám všechny obsažené. Hraju s ním hrozně rád,“ přiznal s úsměvem. „Dokonce mi ho nechal i Zbyněk Irgl, který s ním hrál. On je takový dobrák, když přišel do Olomouce, tak mi ho nechal a vzal si číslo o jedna větší,“ smál se.