Asi pojedeme do Soči, smáli se Tomášové Halász a Vošvrda
Zdá se, že má olomoucký klub při výběru hráčů šťastnou ruku. Mimo to, že se Kohouti dlouhodobě drží na předních příčkách prvoligové tabulky, můžou se také pyšnit velmi vyrovnanou gólmanskou dvojicí. Na začátku sezóny to vypadalo, že roli jedničky převezme Tomáš Vošvrda. Trenéři ovšem nenechali zahálet ani druhého výborného brankáře Tomáše Halásze.
Ten navíc při zranění Vošvrdy odváděl vynikající výkony, a tak olomouckým lodivodům přidělal jen příjemné starosti. Oba strážci hanácké svatyně se začali střídat a svým fanouškům pravidelně předvádí skvělé zákroky. Není proto divu, že se o brankářskou dvojici Mory začala zajímat média. Některá z nich se nebála duo Tomášů nazvat nejvyrovnanějším brankářským tandemem v českých ligách.
O vyrovnanosti gólmanů Mory svědčí i jejich statistiky, mezi sebou totiž mají rozdíl pouhých dvou zápasů. Tomáš Vošvrda odchytal 19 utkání, Tomáš Halász se do brankoviště Olomouce postavil v 17 duelech. „Vošvec“ se může chlubit úspěšností 94,54 % a průměrem 1,49 gólu na zápas, „Hally“ pak úspěšností 94,59 % a průměrem 1,54. Oba brankáři Olomouckých se navíc objevují na prvních dvou místech tabulky prvoligových maskovaných mužů.
Napsalo a napovídalo se toho o vás v poslední době hodně, mnozí vás dokonce označili za nejvyrovnanější dvojici nejen v 1. lize, ale i v celé České republice. Co na to říkáte vy sami?
Tomáš Halász: Že asi pojedeme do Soči. (smál se) Daří se celému mužstvu, nedostáváme moc gólů, no a když chytíme něco navíc… Je cítit takovou tu celkovou pohodu z týmu, takže jsme spokojení.
Tomáš Vošvrda: Přesně tak. Jsme šťastní za to, že se něco napsalo. My jsme si to přečetli, ale už by se s tím mohlo přestat. Ono se to totiž pak hned obrací proti nám. U nás gólmanů to tak bývá. Jsme rádi, že v tabulce jsme tam, kde jsme, a to je důležité.
Tomu, že jste natolik vyrovnanou dvojicí, pomohl i fakt, že vás trenéři poměrně pravidelně střídají. Zažili jste podobné rozdělení rolí v některém ze svých předchozích působišť?
Tomáš Halász: Já se trochu střídal minulý rok s Kášou (Liborem Kašíkem). Ze začátku jsem moc nechytal, ale když se zranil a mně se pak dařilo, tak nás pak celkem střídali. Ale když jsem byl v Košicích, tak tam byla stále vyložená jednička. U mužů je to pro mě v podstatě poprvé.
Tomáš Vošvrda: V Kanadě jsme se hodně střídali. Tam jsme chytali každý dva zápasy, a komu se povedly, tak pak chytal ještě i ten třetí. Pak jsme se zase vyměnili. V áčku jsem se chvilku střídal s Pincem (Markem Pincem), pak jsem chvilku nechytal, potom jsem chytal víc, takže tam to bylo vcelku vyrovnané. Ale že bychom se takhle pravidelně střídali, to jsem zažil asi fakt jen v Kanadě, a to bylo v mládeži.
Oba dva těšíte fanoušky svými výkony nejen během zápasů, po něm se mohou těšit i na něco navíc, a to vaše děkovačky…
Tomáš Halász: Je to takové spontánní. Když vychytáte nulu a máte radost, tak chcete nějak pobavit těch pár lidí, co sem přijdou. Já to nikdy nenacvičuji nějak dopředu. Co mě napadne, to udělám.
Tomáš Vošvrda: Já to předtím nikdy v životě nedělal. Takže pro mě to byla celkem novinka. Když jsem to pak viděl u Hallyho, tak jsem ze začátku jen skákal na plexy, teď zkouším i něco nového. Lidi si to žádají, tak je to pro ně taková malá odměna za to, že nás podporují celý zápas.
Nepřemýšleli jste nad tím, že byste si připravili i něco společného například, po vzoru třineckých Šimona Hrubce s Branislavem Konrádem nebo Peterem Hamerlíkem?
Tomáš Halász: Neříkám, že je to hloupost, ale když brankář stojí 60 minut na střídačce, a pak má jít po zápase dělat nějakou show, tak je to takové…Ať si to užije ten, co chytal. Na co do toho zapojovat toho zmrzlého, který už chce jít konečně do šatny. Tady je totiž vážně celkem zima.
Tomáš Vošvrda: Já souhlasím. Ať si to užije ten, co chytá a neplete se do toho ten, co tam jenom seděl a otevíral dvířka. Asi je lepší, aby si to užil ten, co vychytal zápas.
Vypadá to, že si i výborně rozumíte…
Tomáš Halász: Sedíme naproti sobě i v šatně, celkem blízko u sebe a nemáme proč mít nějaké rozbroje. Já jsem i s Kášou (Liborem Kašíkem) dobře vycházel. On ale seděl v podstatě zády ke mně, takže jsem ho viděl prakticky jen na ledě, předtím vlastně vůbec. Rozumíme si, sedli jsme si, myslím si, že je to v pohodě.
Tomáš Vošvrda: Přesně tak. Já neměl nikdy moc velké spory s gólmany, až na jednoho. Ale jak říkal Tomáš (Halász), sedíme naproti sobě, bavíme se hodně a o všem. Když chytá jeden nebo druhý, tak se vzájemně podporujeme, a to je důležité. Myslím, že to vnímá i tým. Kdybychom po sobě nějak šli, tak by to asi mělo vliv na celý tým a nebylo by to dobře, takže asi všichni můžou být spokojení.
Existuje nepsané pravidlo, že by hráči měli chránit brankáře. Někdy jsou to ale naopak brankáři, kteří chrání své spoluhráče. Čas od času dokonce dojde v NHL i k nějaké brankářské bitce. V českých ligách se to ale nestává. Jak se k tomu stavíte vy?
Tomáš Halász: Nejsem nějaký konfliktní nebo agresivní typ člověka, ale určitě bych se jednou chtěl pobít s druhým brankářem. Mně se to líbí, ale nějak to nevyhledávám. Během zápasu se soustředím na svou práci. To je spíš otázka na kolegu. (usmíval se)
Tomáš Vošvrda: Já to taky nevyhledávám. Nejdu do zápasu s tím, že se s někým pobiju. (smál se) Ale pokud vidím, že se nějaký voříšek v životě nikoho nedotkl a třeba za stavu 3:0 začne na někoho vyskakovat a trefovat ho loktem do obličeje, tak mě to trošku vytočí. Nebo když někdo jezdí a někoho osekává a pak jenom štěká před rozhodčími a není schopný se k tomu postavit, tak mě to dostane trošku do tempa. Já k tomu mám celkem blízko, vždycky jsem to tak nějak zkoušel. Uvidíme jestli se něco podaří.
