Bylo vidět, že bojujeme až do konce, tvrdil „postupový“ střelec Ondřej Švaňhal
Dvakrát to na ledě Kalich Arény Olomouci nevyšlo, s pošramocenou duší se ale tentokrát Hanáci domů vracet za žádnou cenu nechtěli. Mora v šestém měření sil čtvrtfinálové série nepustila domácí celek ani jednou do vedení a po těsné výhře 3:2 otevřela brány semifinále.
Vše však od začátku nebylo úplně růžové. „V Litoměřicích to bylo zase těžké, stejně jako ty dva zápasy předtím. Rozhodčí nám moc nepomáhali. Hned zpočátku utkání nás dal do tří. Nebylo to jednoduché, ale všichni bojovali a ustáli jsme to. Bylo to jedině dobře, když jsme tento kritický moment zvládli,“ poukazoval na situaci zkraje střetnutí útočník Ondřej Švaňhal.
Hanáky ale uklidnila první branka, kterou v akci dva na jednoho dokázal vsítit Jan Kontek. Podle Švaňhala to byl možná jeden z rozhodujících faktorů duelu. „Pomohlo nám to strašně moc. V rozhodujícím zápase, kde se láme chleba, první gól tým nakopne a žene ho dobrým směrem,“ konstatovalo číslo 24.
Radost však hráčům s kohoutem na hrudi nevydržela příliš dlouho. V přesilové hře unikl pozornosti olomoucké obrany Martin Novák, který v početní nevýhodě svého celku bleskově srovnal. „Naše lajna tam udělala chybu, špatně jsme si pokryli puk. Oni se z toho dostali rychle do protiútoku, ze kterého jsme bohužel dostali gól,“ vracel se k momentu, který trenéry Mory určitě nepotěšil.
Ve druhé třetině přišly chvíle, po kterých mohli mít všichni hráči Olomouce široký úsměv na tváři. Právě Ondřej Švaňhal dokázal v časovém úseku pěti minut dostat kotouč do Královy sítě hned dvakrát, což se v konečném součtování ukázalo jako rozhodující.
První zářez „Švaniho“ byl ale poněkud kuriózní. Nahození kotouč z hole útočníka Mory šel na branku, jenže domácímu gólmanovi kupodivu všech prošel kotouč nečekaně za brankovou čáru. Nebylo to poprvé, co se Švaňhalovi něco podobného přihodilo.
„Podobný gól mi kdysi padl, když jsem nahazoval z červené čáry, gólman to chtěl nějakým způsobem vzít a proskočilo mu to mezi nohama. Tentokrát jsem neviděl celý průběh té situace, protože jsem byl v souboji. Viděl jsem, až on (brankář Král) do toho chtěl kopnout… Ale i takové góly padají. Počítají se,“ usmíval se.
Švaňhalův gól s pořadovým číslem dva, který nakonec udělal rozdíl ve skóre, už však určitě nespadal do kategorie „náhodných“. „Domácí propadli, Divoch (Richard Diviš) to tam dobře vybojoval. Následně jsme šli rychle do protiútoku tři na jednoho. Bek si hlídal Ostřu (Davida Ostřížka) a Divocha, já jsem měl dost prostoru a času na to, abych se podíval a zamířil. Zavřel jsem oči a díky bohu jsem brankáře prostřelil,“ popisoval své chvíle slávy Ondřej Švaňhal.
O pár minut později se do brankoviště Tomáše Vošvrdy narojilo několik hráčů Stadionu, a to se strážci olomoucké svatyně nelíbilo. Rozhodčí ocenil Vošvrdu čtyřminutovým trestem, což znamenalo, že už tak ve čtyřech hrající Hanáci budou muset být na ledě jen ve třech. A Litoměřice trestaly.
„Stalo se. Vošvec (Tomáš Vošvrda) to možná nemusel řešit, my jsme to okolo branky totiž hned rovnali. Ale takové je prostě play-off, plno emocí. On (Vošvrda) se toho nebál, chtěl, aby mu tam hráči nejezdili, chtěl si zjednat respekt. Bohužel to rozhodčí vyhodnotili tak, že jsme šli do tří. Bylo to zbytečné, ale naštěstí se tak moc nestalo. Bojujeme zkrátka jeden za druhého,“ tvrdil bývalý hráč Komety Brno.
Do posledního dějství tak šli svěřenci trenéra Fialy jen s jednobrankovým náskokem a byla jen otázka času, kdy domácí celek vsadí vše na jednu kartu. „Dalo se to čekat. Byla poslední třetina, my jsme vedli, a proto do toho domácí museli jít za každou cenu. Někdy propadávali a byli z toho naše protiakce. Je ale pravda, že Litoměřice potom hodně tlačily. Bylo však vidět, že bojujeme až do konce. Nedávali jsme jim podle mého moc prostor na větší šance. ‚Dotloukli‘ jsme to,“ radoval se z postupu Švaňhal.
Infarktový moment přišel v čase 58:41. Brankář Mory Tomáš Vošvrda totiž posunul svou klec mimo základní postavení, a to hlavní arbitři vyhodnotili jasným gestem – zkříženýma rukama nad hlavou. Vošvrda ale dokázal Chabadovo trestné střílení zlikvidovat, čímž poslal tým Olomouce dál.
„Byly to velké nervy, něco takové jsem nečekal, i když je fakt, že nám na jejich ledě pískli rozhodčí ledasco. Všichni trnuli, byla to poslední minuta, vedli jsme jen o jeden gól a najednou trestné střílení. Bylo to hodně o nervy,“ přiznal hokejista, který obléká olomoucký dres druhým rokem.
Pocity v kabině byly následně nepopsatelné. „Velká úleva. Původně jsme do Litoměřic už nechtěli ani jet, to bychom ale museli alespoň jeden zápas u nich vyhrát a doma to ukončit. Nyní jsme čekali těžký zápas, ale jak už jsem řekl, všichni chtěli, bojovali. Díky tomu jsme to dotáhli ke zdárnému konci,“ řekl s nadšením Ondřej Švaňhal.
V úterý večer si tak Olomouc vybojovala postup do semifinále, stejně tak jako vítěz základní části z Mladé Boleslavi. V cestě do baráže nyní bude Kohoutům stát jihlavská Dukla, na kterou Olomoučtí nemají v letošní sezóně dobré vzpomínky. Nyní však věří, že nelichotivou sérii v nejdůležitější části sezóny změní. „Zatím se nám proti nim nedařilo, ale play-off je úplně jiná soutěž, hraje se jinak. Musíme se na ně dobře připravit a bojovat jako teď,“ burcoval.
