Stejně jako posledních několik let, i tentokrát vyrazili olomoučtí hokejisté na soustředění do Malé Morávky. Jejich útočištěm je už pátým rokem chata Horník, se kterou je vedení velmi spokojeno. Kromě klidnějšího prostředí mají hokejisté k dispozici přímo na ubytovně nebo v její blízkosti všechno, co potřebují.

Během prvních tří dnů se hráči Olomouce rozhodně nenudili, naopak trenéři jim připravili pestrý program. „V pondělí jsme byli na umělce, hráli jsme fotbal a běhali. Další den jsme měli výjezdy a Praděd. Asi budeme víc jezdit na kole než běhat,“ uvažoval Lukáš Králík.

⇒ Útočník Lukáš Králík

Vrcholem soustředění je každoročně cyklistický výjezd na Praděd. V posledních čtyřech letech této disciplíně kraloval Jakub Lehečka, ten se však letos soustředění neúčastní, a tak se otevřel prostor pro ostatní. Letos se stal vítězem další ze skupinky nejmladších hráčů, a to právě Lukáš Králík. „Bylo to poprvé a myslím, že to bylo zapříčiněné tím, že letos nejel Kuba Lehečka, který vyhrál pokaždé. Letos jsme jeli úplně jiné tempo, skupinka se začala rozdělovat asi až ve třetí čtvrtině, nikdo to neutrhl,“ okomentoval svůj triumf.

Druhé místo, stejně jako v loňském roce, patřilo Richardu Divišovi, který za Králíkem zaostal o pouhou minutu a půl. „Richard (Diviš) na výjezdech jezdil přede mnou, ale tentokrát jsem to asi dřív nakopl a tam v závěru už se to těžko dohání. Každou minutu jsem si ale otáčel a kontroloval ho. Pak už jsem jel i podle něj, hlídal jsem si ho a jel si svoje tempo,“ tvrdil olomoucký odchovanec.

Přesto, že si jednadvacetiletý útočník dojel pro pomyslnou zlatou medaili, všiml si, že se jeho čas oproti loňskému roku mírně zhoršil. „Měl jsem horší čas než loni, ale lepší než předloni. Loni jsme jeli z kopce strašně rychle, navíc tam byl autobus, který jsme nesmyslně předjížděli, takže jsme to z kopce tak nějak nahnali. Letos jsme byli rozumnější a jeli pospolu, takže tam jsme ten čas asi ztratili,“ vracel se k předchozímu roku.

Petr Fiala s Jiřím Dopitou své svěřence ale ve stejný den posadili na kolo ještě jednou. Hned ráno Kohouti vyrazili na kratší výjezd, což určitě bylo znát i během výšlapu na nejvyšší bod Jeseníků. „Ráno jsme jezdili výjezdy, takže jsem to docela cítil, ale to je pro všechny stejné. Na to se nikdo nemůže vymlouvat, jsme tu kvůli trénování a ne proto, abychom se šetřili na výjezd na Praděd,“ řekl rozhodně hráč nosící dres s číslem 93.

Olomoucký centr už věděl, co ho na soustředění čeká. V týmu je ale hned několik nováčků, vyptávali se, na co se mají těšit? „Jak kdo. Vyptávali se, ale my jsme si z nich dělali srandu, že to mají za závorou nakopnout, že už je tam dál rovinka. Ale tím si musí každý projít, a pak už ví, co ho čeká,“ smál se.

Výjezdem na Praděd ovšem soustředění nekončí. Co bude následovat v dalších dnech? „Ve středu máme regeneraci, ve čtvrtek znovu kolo. Myslím, že pojedeme ještě jednou na Ovčárnu, pak půjdeme na oběd a odpoledne pojedeme domů. Ještě máme před sebou pátečních sto kilometrů. Zpátky už je to ale celkem v pohodě, protože se jede hodně z kopce,“ dodal závěrem Králík.

Deset nejrychlejších Kohoutů ve výjezdu na Praděd

     1. Lukáš Králík          1:41:15
     2. Richard Diviš             
     3. Aleš Jergl              
     4. Martin Vyrůbalík          
     5. Jiří Ondrušek           
6. – 7. Peter Zuzin           
6. – 7. Jakub Herman          
8. – 9. Jan Jaroměřský        
8. – 9. Radim Kucharczyk      
10.     Martin Janáček