Hokejový bůh mě asi vyslyšel, smál se po prvním letošním gólu Lukáš Přecechtěl

Zuzana Spurná
O L O M O U C – Dva zápasy, dvě výhry a šest cenných bodů. Juniorům se na začátku nadstavby dařilo, Litvínov i Havířov porazili shodně 4:0. A právě proti Litvínovu se trefil i obránce Lukáš Přecechtěl. Olomoucký odchovanec se tak dočkal první letošní branky. Stálici juniorské obrany první gól sice těší, větší radost má ale z něčeho jiného. V kabině se totiž sešla dobrá parta. „Ani jeden okamžik jsem nepochyboval o nás jako o týmu, protože je skvělý,“ tvrdil.

Vypadá to, že junioři vstoupili do nadstavby tou správnou bruslí. Na úvod přivítali doma Litvínov, o dva dny později se vydali do Havířova. A shodou okolností oba zápasy vyhráli 4:0. „S klukama jsme si jasně řekli už v pondělí na tréninku, že tyhle zápasy vyhrajeme a dáme do nich vše. Myslím si, že rozhodla hlavně naše chuť. Dovolili jsme si v útočném pásmu leccos a hráli jsme přesně to, co nám trenér řekl. V obraně jsme si rychle dávali puky a vyhrávali jsme osobní souboje. To byl klíč úspěchu,“ vracel se ke dvěma zápasům Lukáš Přecechtěl.

Hanáky čeká dalších deset utkání a každý bod bude mít téměř cenu zlata. Lukáš Přecechtěl si dobře uvědomuje, čeho se musí junioři držet. „Důležité bylo a je, abychom hráli co nejvíc v pěti a nenechávali se zbytečně vylučovat. Samozřejmě musíme hrát to, co umíme a držet se toho,“ měl jasno.

Přesto, že poslední dva zápasy spojuje stejný výsledek, jejich průběh se podobá jen z části. „Proti Litvínovu jsme měli skvělou první třetinu, kdy jsme soupeře do ničeho nepustili a všechno, co jsme chtěli, nám vycházelo. Zato proti Havířovu nám prvních deset minut moc nevyšlo a až ve druhé polovině třetiny jsme se dostali do tempa. Tím se zápasy lišily, ale jinak mi přišly dost podobné,“ tvrdil olomoucký odchovanec.

Právě v prvním utkání druhé části, tedy v domácím zápase s Litvínovem, se dařilo obráncům. Svůj první gól mezi juniory si připsal Adam Drábek, první letošní branky se dočkal i Lukáš Přecechtěl. „Zrovna před zápasem s Litvínovem mi Kuba Zapletal řekl ,Přeco, dneska dáš góla’ a já mu odpověděl, že už to tam třeba spadne. Tak mě hokejový bůh asi vyslyšel. Za gól jsem samozřejmě rád, ale nejvíc mě těší, že jsme zvládli vyhrát oba zápasy,“ smál se zadák kohoutů.

Junioři se těžko smiřovali s faktem, že jim účast v bojích o play-off unikla o vlásek, teď mají před sebou ale důležitější cíle než je mistrovský titul. „Udržet extraligu pro další kategorie, hrát hokej, který umíme a nehrát nic složitého. Jít zápas od zápasu a společně to zvládnout,“ vyjmenovával osmnáctiletý hokejista.

Pravidla letošního ročníku jsou velmi přísná. Pouze první tým skupiny, aktuálně tedy právě Olomouc, je automaticky zachráněn v nejvyšší soutěži. Druhý si ovšem svou účast v extralize v následujícím roce bude muset vybojovat v baráži, dalších pět týmů přímo sestupuje. Ve hře je tedy opravdu hodně. „Samozřejmě, že tlak na nás je, ale máme v týmu natolik zkušené hráče, že si ho ani nepřipouštíme,“ řekl rozhodně.

Se závěrem základní části junioři spokojení být nemůžou, při pohledu zpět se ale za své výkony stydět nemusí. „Sezóna se samozřejmě nějak vyvíjela a byla jako na houpačce. Spousta zraněných viz Tomajec (Matěj Tomajko) a Mini (Daniel Ministr). Spousta zbytečně ztracených bodů. Myslím ale, že jsme do toho s klukama dali všechno. Samozřejmě, že jsou vždycky dobré a špatné zápasy, ale ani jeden okamžik jsem nepochyboval o nás jako o týmu, protože je skvělý. Chtěli jsme hrát play-off, nebudu lhát, že mi neukápla slza po tom, co nám play-off nevyšlo, protože vím, co tenhle tým dokáže,“ dodal Lukáš Přecechtěl.