Během třetího říjnového víkendu se junioři opět dvakrát představili doma. V sobotu vyzvali kladenské Rytíře, jenže na houževnaté hosty nedokázali najít recept. Puk za záda Vladaře usměrnil jen Šimon Beták, naopak Kladenští se z přesné trefy radovali čtyřikrát. O den později čekal juniory ještě těžší soupeř, a to Plzeň. Druhý tým juniorské soutěže ale odjížděl z Olomouce s prázdnou. Juniorka Kohoutů předvedla úplně jiný výkon než proti Kladnu a díky druhé a třetí třetině se radovala z důležité výhry.

⇒ Útočník Milan Ostřanský

„Řekli jsme si, že z každého dvojutkání musíme urvat aspoň tři body. Proti Kladnu jsme to pokazili vlastní nedisciplinovaností a chybami. Věděli jsme, že musíme hrát víc jako tým, dávat si to přes střední pásmo jednoduchými přihrávkami, dostávat se do útočného pásma, z každé pozice střílet, zkusit dát nějaké góly a vyhrát. Povedlo se, “ těšilo Milana Ostřanského.

I opticky byl na juniorech v nedělním utkání oproti zápasu s Kladnem znát velký rozdíl. Co se změnilo? „V sobotu jsme si mysleli, že přijdou dva kluci z áčka a půjde to samo. Každý lítal tam, kam neměl, levá křídla v pravých rozích, pravá v levých. Všechno to bylo takové rozhárané, nehráli jsme jako tým. Proti Plzni to bylo úplně něco jiného. Kombinovali jsme, hráli jako tým, hecovali jsme se na střídačce a vyhráli jsme,“ vysvětloval.

S favorizovanou Plzní mladí Kohouti po první třetině prohrávali o gól. Mnozí si mohli myslet, že inkasovaná branka juniory zlomí, opak byl ale pravdou. Druhou a třetí dvacetiminutovku ovládli domácí. „Zlomí? To určitě ne. Už od předchozího zápasu jsme si opakovali, že to s takovým přístupem nejde. Každý si na ledě dělal, co chtěl, ale proti Plzni jsme všichni plnili to, co jsme měli. Levá křídla hrála zodpovědně dozadu, centři s pravými křídly napadali. Pressing v jejich útočné polovině byl parádní, získávali jsme tam kotouče a taky jsme díky tomu dali o tři góly víc,“ chválil olomoucký odchovanec.

Shodou náhod se o dva vyrovnávací góly postarali hráči, kteří v juniorce působí na výjimku. Poprvé překonal Štekra Dominik Bauer, podruhé mířil přesně právě Milan Ostřanský. „Máme s Betysem (Šimonem Betákem) nacvičenou takovou situaci, kdy on to zatahuje z pravé strany za branku a posílá mi to zpoza ní jako by na jedničku. Tentokrát byla ale přihrávka zblokovaná, já to zpracoval na bekhend, stál jsem přímo u gólmana a uviděl jsem mezírku nad levým ramenem. Řekl jsem si, že to tam zkusím bekhendem hodit nahoru a naštěstí to vyšlo,“ popisoval, co předcházelo druhé brance.

⇒ HC Škoda Plzeň

Kapitán olomouckého týmu do 20 let delší dobu nebyl se svým herním výkonem úplně spokojený, vstřelená branka mu tak rozhodně udělala radost. „Já nejsem žádný střelec. Jako levé křídlo mám plnit spíš defenzivnější úkoly, i když proti Kladnu to tak možná nevypadalo, protože mám rád ofenzivní hokej, když můžou i levá křídla útočit, ale trenér nám to v podstatě zakazuje, hlavně mně a já se mu ani nedivím, protože proti takhle silným soupeřům musíme mít dobře pokryté střední pásmo a rozebrané hráče, aby nás nepřečíslovali. S Plzní to tak bylo, měli jsme pokrytý každý každého, a proto jsme vyhráli,“ našel důvod úspěchu dvacetiletý hokejista.

Protože Aleš Jergl působí i v A týmu, dostala juniorská první lajna nové pravé křídlo. Svůj druhý zápas v o kategorii starším mančaftu odehrál starší dorostenec Jan Štefka a vedl si dobře, když přispěl ke gólu Bauera asistencí. „Honza Štefka je šikovný, vysoký, docela silný. Byl to náš první zápas, takže to asi nebyl asi úplně nějaký zázrak. Já jen doufám, že už nám konečně někdo zůstane na pevno. V tréninku s námi byl David Janás, tak už jsme si mysleli, že zůstane, pak odjel Aleš (Jergl) s áčkem, takže tam byl zase někdo jiný. Ale kombinovali jsme a i to tam napadalo, takže myslím, že na první utkání to nebylo špatné,“ řekl hráč od nové sezóny nosící dres s číslem šest.

Už několikrát mladí Hanáci přiznali, že jim vyhovují spíše zápasy se silnějšími soupeři. Zdá se, že to tak bylo i proti Plzni. „Myslím, že to tak určitě je, protože nás silnější soupeř vybičuje k lepšímu výkonu. Nutí nás hrát líp, pořád s nimi bruslit, napadat. Je to rozdíl než když hrajeme s někým jiným. Ale pro nás není slabého soupeře. Můžeme porazit posledního i prvního, ale také naopak,“ přiznalo levé křídlo první formace.