V prvním utkání ze série přípravných zápasů kohouti změřili síly s kazašským soupeřem Arlan Kokšetau. Domácí hráči se v úvodních minutách hry dostali do několika šancí. „Byl to ten klasický první zápas plný bruslení. Zároveň ale taky plný nepřesností. Myslím si, že jsme měli gólově odskočit už na začátku utkání a proměnit vyložené šance. Pak by to asi vypadalo úplně jinak, ale bohužel je to ta fáze sezóny, kdy ty nepřesnosti k tomu patří. Samozřejmě by se to ale nemělo nijak omlouvat. Myslím si, že bychom se teď na tyto nepřesnosti měli hodně zaměřit," zdůraznil Kolouch aspekty, na kterých by se mělo zapracovat.

Právě sedmadvacetiletý útočník hrál důležitou roli u první branky, která otevřela skóre zápasu. Dvojnásobný účastník švýcarského Spengler Cupu po zápase celou situaci popsal. „Vzhledem k tomu, že puk už byl nahozený v útočném pásmu, tak jsme tam skočili všichni ze střídačky. Jel jsem napadat protihráče a zřejmě jsem dobře přečetl situaci. Vystihl jsem protihráčovu nahrávku do rohu, vypíchl mu kotouč a potom už jsem jenom zvedl hlavu a poslal puk Klimovi (Lukáši Klimkovi), který si výborně najel mezi kruhy a přesně zakončil," popsal rodák z Ostravy gólovou situaci.

S novou akvizicí si krom toho zahrál i v jednom útoku. A podle jeho slov našli s Klimkem společnou řeč i mimo led. „Po prvním utkání je asi předčasné hodnotit spolupráci v jedné formaci. S Klimou si rozumíme nejen na ledě, ale i mimo něj. Na hodnocení spolupráce je ale ještě brzy," řekl Kolouch.

Pro nezaujatého fanouška může zápas proti soupeři z Kazachstánu působit jako jasná záležitost. Tak tomu ale vůbec nebylo. Hráči Kokšetau předvedli solidní výkon. „My jsme věděli, že to nebude žádná procházka. Navíc už měli jeden nebo dva zápasy za sebou, takže už byli trochu víc rozehraní. Byli to takoví ti typičtí Rusové. Hodně bruslili, hráli jednoduše, tlačili se do zakončení. My jsme s tím chvílemi měli velké problémy," přiznal odchovanec vítkovického hokeje.

Forvard, který zahájil druhý ročník v dresu Olomouce, mohl vedle asistence přidat i nejednu branku. Šance z mezikruží v polovině duelu ani střela z ostrého úhlu ve třetí třetině ale v brance neskončila. Kolouch, který se jako jeden z mála českých hokejistů rozhodl studovat vysokou školu, se ale na chybějící štěstí nevymlouval. „Nesváděl bych to na štěstí nebo na smůlu. Zkrátka jsem to nevyřešil ideálně. Dostal jsem puk trošku na brusle, takže jsem pak do něho jen tak plácnul, ale jak říkám, je to začátek. Je třeba odvést ještě kus práce a všechno vyladit na začátek základní části. Jde pouze o to, aby náš výkon měl vzestupnou tendenci. Věřím tedy, že další duel bude úplně o něčem jiném a že mi tam třeba i něco spadne," neztrácí Petr Kolouch optimismus.