Jsem rád, že konečně můžu hrát naplno, oddechl si střelec David Ostřížek
Ze čtyř domácích zápasů na konci prosince vytěžili Hanáci 4 body. Proti Liberci ani Pardubicím se jim nedařilo, v pondělí s Třincem však předvedli pravděpodobně nejlepší výkon v letošní sezóně. Proti Hradci byli blízko vítězství, nakonec však berou bod za prohru v samostatných nájezdech. „Měli jsme to dobře rozehrané, je škoda, že jsme to nedotáhli na 3 ani na 2 body. Co se dá dělat, zase z těch dvou zápasů, co jsme teď hráli, jsou fajn, byli to těžcí soupeři,“ hodnotil útočník David Ostřížek. „Byli jsme blízko. Pak jsme na tom byli stejně a oni to přetlačili. Tak to někdy je,“ dodal urostlý hokejista.
Sám Ostřížek se na olomouckém vítězství podepsal gólem na 2:1. Ten frýdeckomístecký rodák vstřelil v posledních setinkách druhé třetiny. Regulérnost jeho trefy museli zkoumat videorozhodčí. „Čekal jsem pokorně, jestli to uznají. Slyšel jsem, že siréna byla až potom, co to vylétlo z brány. Nebyl jsem si jistý,“ přiznal. Pro třicetiletého forvarda to letos byl vůbec vůbec první gól. „Už jsem byl lehce frustrovaný, naštěstí jsem si to dobře narazil o masku gólmana, zázrakem mi to přistálo na hokejce,“ usmíval se šťastný střelec.
Ostřížek se dvakrát postavil na středový kruh v samostatných nájezdech. První ze svých pokusů proměnil, druhý však ne. „Druhý nájezd jsem zkazil, sjelo mi to. Chtěl jsem střílet pod vyrážečku dolů nad beton,“ přiznal hokejista, který po svém prosincovém návratu na led několik zápasů nastupoval s celoobličejovým plexisklem. „Už s Třincem jsem hrál bez. Nehraje se s tím dobře. Jak si člověk jednou zvykne na malé plexi... Ne že by se mi to mlžilo, ale rosilo. Musel jsem si hledat úhel, ve kterém byl vidět puk,“ přibližoval Ostřížek. „V každém případě je to ale lepší než mřížka. Naštěstí jsem to měl 2 týdny.“
Olomoucký útočník utrpěl nepříjemné zranění oka při rozbruslení před venkovním zápasem v Hradci Králové. „Stalo se mi to ráno na rozbruslení, než jsme jeli do Hradce. Byl jsem metr od gólmana, od vyrážečky mi to zajelo přímo pod plexi,“ přibližoval okolnosti zranění. „Dostal jsem pukem do oka, měl jsem naštíplý nos, zlomenou očnici. Potřeboval jsem, aby to dobře srostlo, tak jsem nějakou dobu musel stát,“ vysvětloval dál. „V oku mi něco popraskalo, takže budu muset do konce života chodit na pravidelné kontroly. Je to nepříjemné, ale naštěstí vidím normálně. Vrátilo se mi to všechno, jak to mělo být. Jen si musím 2x denně kupovat kapky.“
Pro Ostřížka to letos bylo už třetí zranění, které jej na nějaký čas vyřadilo ze hry. „Ta sezóna se pro mě nevyvíjela moc dobře, doufám, že už to bude v pohodě a budu moct hrát naplno,“ věří hokejista s číslem 44 na zádech. „Nejdřív jsem bojoval s kotníkem, pak s tříslem, pak byl covid. Po 4 týdnech jsme do toho skočili, než jsem se do toho dostal, tak jsem pak zase ležel s okem,“ kroutil hlavou. „Jsem rád, že konečně můžu hrát naplno a že se k tomu teď podařilo udělat i nějaké body.“
