Nebylo to špatné, ale něco tomu zápasu chybělo, smutnil Jiří Ondrušek

Zuzana Spurná
O L O M O U C – Do utkání s Mladou Boleslaví nevstoupili Kohouti vůbec špatně. Hned v úvodu dostali Bruslaře pod tlak. Hosté pak ale nabrali druhý dech. A trestali hlavně olomoucké fauly. Výjimkou nebyla ani přesilovka po faulu Jiřího Ondruška, který byl ale spíš souhrou nešťastných událostí. Produktivního obránce celá situace mrzela, a to o to víc, že tři body si znovu odvezli Bruslaři. Olomoucký odchovanec prožívá skvělou sezónu, týmové tápání mu ale radost kazí.

Letos už čtvrté utkání s Mladou Boleslaví nezačalo vůbec špatně. Kohouti navázali na výkon ze Sparty a začali aktivně, z první branky se však radovali Bruslaři. V polovině zápasu srovnal krok Petr Kolouch a znovu to vypadalo nadějně, v závěrečné části však domácím došly síly. „Tomu zápasu něco chybělo. Neřekl bych, že to bylo úplně špatné, ale ta finální část tomu chyběla. Ať už v zakončení nebo poslední přihrávka. Bojovali jsme, hráli jsme dvě třetiny, ale ta třetí už byla špatná,“ přiznal Jiří Ondrušek.

Podstatnou roli hrály i tentokrát početní výhody. Právě díky nim uskočili Bruslaři domácím na rozdíl dvou branek. „Některé zápasy rozhodují přesilovky. Nám se teď nedaří a jim to bohužel vyšlo,“ mrzelo ho.

⇒ Obránce Jiří Ondrušek

Jednu z přesilovek si Středočeši zahráli právě po faulu Jiřího Ondruška, za který olomoucký obránce vyfasoval vysoký trest. Šlo ale spíše o souhru nešťastných událostí. „Bylo to takové nešťastné. Faul to asi byl, ale těžko se to hraje s hráčem, který má metr padesát a ještě se mi u mantinelu ohne. Navíc padal ještě, než jsem se ho dotkl. Podle mě ani nespadl hlavou, ale bokem, což potvrdilo i to, že pak hned hrál přesilovku,“ vracel k celé události olomoucký odchovanec.

Mladá Boleslav byla pro Kohouty letos příliš tvrdým oříškem. Ve čtyřech utkáních se z výhry pokaždé radovali Bruslaři. Dala se mezi zápasy najít nějaká souvislost? „Každý zápas byl trochu jiný, ale řekl bych, že tento pro nás byl nejvyrovnanější. V těch třech předchozích to bylo jednoznačné, nejen výsledkově, ale hrou, kdy nás k ničemu nepustili. Tentokrát jsme měli šanci získat nějaké body,ale škoda třetí třetiny. Jsou nepříjemní. Mají mladé, bruslivé hráče. Hraí na dlouhé přihrávky od vlastní brány a protečují to až na druhou modrou. Hodně chodí i do brejků, mají na to šikovné hráče,“ ocenil kvality tradičního soupeře.

Olomoucké stálici se letos opravdu daří. Mezi obránci nasbíral Ondrušek největší počet bodů, zároveň ale patří mezi nejproduktivnější hráče Kohoutů vůbec. O bod více nasbíral tehdy v ještě prvoligové Olomouci, v sezóně 2012/2013. Dá se ale předpokládat, že svůj rekord ještě letos minimálně vyrovná. Lze tedy letošní ročník považovat za životní sezónu? „Co se týče bodů, tak ano, ale co se týče sezóny, tak určitě ne. Takže mám takové rozpačité pocity. V dobrém na ni asi vzpomínat nebudu, ale třeba se ještě povede předkolo a změní se to,“ uvažoval olomoucký bek.

Produktivita Jiřího Ondruška překvapila nejednoho fanouška i hokejového odborníka. Čtyřiatřicetiletý bek totiž dlouhá léta platil za defenzivní jistotu. Teď se ale sám často pouští do útoku. „Asi jsem k tomu byl donucený. Gólů moc nedáváme, tak musí dopředu všichni, kdo to aspoň trošku zvládají,“ usmíval obránce, který zůstal věrný číslu 23.