Od 30. prosince jste nevynechal jediný extraligový zápas A-týmu, celkem tedy už máte na kontě 13 odehraných duelů v základní sestavě, v nichž jste zapsal jednu asistenci. Představil byste si na podzim nebo třeba před sezónou, že budete dostávat až takový prostor?
Před touto sezónou bych si to rozhodně vůbec nedokázal představit. V září jsem začal hrát v juniorce, potom jsem sice šel do Havířova, kde jsem jakž takž hrával, ale dostat se přes zkušenější kluky do áčka se mi vůbec nesnilo. Nakonec se situace vyvinula do aktuálního stavu, při velké marodce jsem nakonec dostal šanci. Vidím to jako parádní příležitost se ukázat.

A-tým startoval sezónu s osmi obránci, rázem se v obraně objevilo místo pro Matúše Hlaváče, Tomáše Dajčara i vás. Čekal jste, že byste se právě vy, kamarádi z juniorky, mohli nakonec potkat i v Tipsport extralize?
To asi ani my, ani trenéři. Neuvěřitelné je, jak velký počet nás dostalo nakonec šanci a navíc na jak dlouhou dobu. Možná někdo počítal s tím, že by mohla přijít nějaká jednorázová příležitost, na jeden, dva zápasy. Momentálně to překonává ale všechna očekávání.

Jak si zatím prostor na ledě proti nejkvalitnějším českým celkům užíváte?
Je to skvělé. Můžu se ukázat trenérům, jak jsem se posunul kvalitativně v Havířově. I pro ostatní mladé kluky je to parádní příležitost i motivace pracovat na sobě dál, protože vidíme skok mezi mládežnickou soutěží a A-týmem.

Na kolik výrazný je ten zmíněný rozdíl třeba mezi extraligou a první ligou?
Je opravdu markantní. Ale pro nás mladé kluky je bezesporu nejdůležitější věcí hrát, hrát a hrát. Kdyby měl hráč málo minut v první lize, tak je určitě lepší jít do juniorky. Když se ještě vrátím k těm rozdílům, tak Tipsport extraliga sice není až tak výrazně rychlejší soutěž oproti CHANCE lize, ale soupeři jsou v ní mnohem více individuálně na výši, více kreativnější.

⇒ Obránce Ludvík Rutar

V A-týmu pro vás našli trenéři místo vedle Jana Švrčka, dlouholeté opory Sparty, archetypu bojovníka s povahou buldoka. Pomáhá vám hodně v zápasech?
Je mi velkou oporou. Tím, jak je zkušený, dokáže mi konstruktivně vytknout a poradit, co jsem udělal špatně, co bylo dobře. I na ledě mě podrží. Je to parádní parťák, nemůžu si ho vynachválit.

Mluvil jste o zpětné vazbě, máte ji i od trenérů?
Jako každý hráč, hodně s námi komunikují. Zejména bezprostředně po zápase rozebíráme chyby a dobré věci na videu.

Jak už jste zmiňoval, podobně jako Rok Macuh, Jan Lukáš, Robin Staněk, Aleš Jergl nebo Tomáš Houdek jste dostal šanci vyhrát se v prvoligovém Havířově, s nímž má Olomouc navázanou dlouhodobou spolupráci. Jaká tam panuje atmosféra v kabině?
Rozhodně si to nejde představovat jako v seriálu Lajna. (smích) To je hodně pokřivená perspektiva. Jde o profesionální klub jako všude jinde. Já jsem za havířovskou šanci hrozně rád, myslím, že mi to na podzim hodně pomohlo. Podrželi mě tam kluci, trenéři. Bylo to parádní období. V kabině to je příjemné. Je to jak tím, že tam je hodně Olomoučáků, ale také víc mladých kluků. Nejsou tam úplně typičtí veteráni a když tam je lehce starší hráč, tak parádně zapadl. Máme super partu, což je vidět i na výsledcích. (pozn. Havířov je v tabulce aktuálně na šesté pozici)

Tři čtvrtiny sezóny je za námi. Nakolik pozitivně ji zatím hodnotíte?
Jsem rád za každou nabídnutou šanci. V extralize teď vidím, kde mám prostor zapracovat. Vidím rozdíl, který musím ještě oproti stabilním extraligovým obráncům stáhnout. Ještě se musím o hodně zlepšit, abych dostával šanci pravidelně.

Hrával jste pravidelně v českých mládežnických reprezentacích. Máte zlato z Hlinkova memoriálu v roce 2016, kde jste nastupoval po boku takových zámořských hvězd jako jsou Nečas, Zadina nebo Kaut. Berete tyto šance jako možnosti připomenout se trenérům nebo skautům?
Na to už moc ani nemyslím. Snažím se hrát, zlepšovat se sám bez ohledu na pozornost zvenčí. To jde mimo mě a nemá cenu to řešit. Pokud bych se v tomhle hodně topil, tak mi to stejně v ničem nepomůže.

Pořád můžete hrát i DHL extralize juniorů, v níž, jak už jste zmiňoval, na začátku sezóny i nastupoval. Máte nějakou domluvu s trenérem Karlem Beranem, že byste jí nějak vypomohl v boji o udržení jistoty záchrany?
Hrál jsem naposledy v sobotu před reprezentační pauzou, tohle je spíše na trenérech. Zatím osobně nevím, jak to bude dál. Jestli budu pokračovat za áčko, nebo se vrátím do Havířova. To se ještě všechno bude domlouvat. Vždy to vím až pár dní dopředu.