Podobné cesty je svedly dohromady. Spolu si rozumíme, shodují se Alex Rašner a Jakub Galvas

Zuzana Spurná
O L O M O U C – Shoda okolností svedla na konci uplynulé sezóny dohromady i dva velké talenty olomouckého hokeje. Rozsáhlá marodka Kohoutů přiměla trenéry k trochu netradičnímu řešení. Do jedné obranné dvojice postavili v té době nejmladší obránce Olomouce, Alexe Rašnera a Jakuba Galvase, kteří se tak stali nejmladší obrannou dvojicí celé extraligy. A benjamínkům hanácké defenzivy se opravdu dařilo. V pěti utkáních, které spolu sehráli, nasbíral Rašner dva body (0+2) a o tři roky mladší Galvas dokonce čtyři (1+3). Talentované obránce ale pojí mnohem více věcí, třeba reprezentační zkušenosti.

Odehráli jste pár zápasů spolu a stali jste se tak nejmladší extraligovou obrannou dvojicí. Překvapilo vás, když trenéři řekli, že budete hrát spolu?

Jakub Galvas: Mě ani moc ne, protože v zápase s Plzní vypadl Houdy (Tomáš Houdek) a sestava už se o moc lépe poskládat nedala, protože beků na výběr moc nebylo. Trošku mě překvapilo, že nás nedali jako mladé každého k nějakému „mazákovi“, ale bylo to v pohodě.

⇒ Obránce Jakub Galvas

Alexi, jak moc vás překvapilo, že vám, jako poměrně mladému hráči dali do dvojice obránce ještě o něco mladšího?
Alex Rašner: Jak říkal Galus (Jakub Galvas), trenéři moc na výběr neměli. Škůra (David Škůrek) s Vyrubem (Martinem Vyrůbalíkem) spolu hráli v podstatě celou sezónu, až na pár zápasů, Jarin (Jan Jaroměřský) s Ondrušem (Jiřím Ondruškem) to samé. Po tom, co vypadl Houdy (Tomáš Houdek), hráli jsme spolu už proti Plzni a docela nám to sedělo, tak nás spolu nechali.

Oba držíte hůl na stejnou stranu, tedy doleva, byl to problém?
Alex Rašner: Abych pravdu řekl, hned proti Třinci jsme měli každé střídání jednou nalevo, jednou napravo, ale my jsme si vyhověli.

V čem je výhoda hrát s podobně starým hráčem?
Jakub Galvas: Jak to říct… pořád je tam určitá vášeň. S Alexem se mi hraje dobře, protože oba hrajeme s pukem, bruslíme a nestojíme zbytečně vzadu. Snažíme se rychle otáčet hru a hrát rychlý styl dopředu. Tohle mi vyhovuje.

Jak máte mezi sebou v utkání rozdělené role?
Jakub Galvas: Neřekl bych, že by některý z nás hrál nějak víc do těla. Samozřejmě, že Alex si někdy někoho najde, ale musím říct, že hrajeme oba dopředu i dozadu. Nemáme určené, že bych já byl vepředu a Alex vzadu nebo naopak, záleží na situaci. Pokud to jde, jeden podpoří útok a druhý zůstane vzadu.

Alexi, měl jste pocit větší zodpovědnosti, vzhledem k tomu, že Jakub nemá tolik zkušeností?
Alex Rašner: Já Galusovi plně věřím, ať už hraje s pukem nebo rozehrává. Ne, že bych zůstával vzadu, když má puk, to ne. Má odehráno dost zápasů, které zvládl velmi dobře a nemám důvod se strachovat.

⇒ Obránce Alex Rašner

Jdete podobnou cestou, oba jste brzo nakoukli do A týmu, oba jste pravidelně reprezentovali nebo reprezentujete. Jakube, byl Alex tak trochu příkladem?
Jakub Galvas: Určitě. Když jsem byl v mladších kategoriích, byl taková vzorová cesta. Tehdy mě to trošku nakoplo, protože jsem chtěl být něco takového jako on (usmíval se). Samozřejmě je dobré hrát v takhle brzkém věku a dostávat tolik příležitostí na ledě. Je potřeba pokračovat touhle cestou dál a pořád se zlepšovat.

Jakube, byl Alex po vašem příchodu do A týmu tak trochu průvodcem tím, jak to v áčku funguje?
Jakub Galvas: Na to už si moc nevzpomínám, ale určitě bylo lepší se na začátku bavit s jen o trochu starším než hned s těmi nejstaršími. Na to, o čem se s nimi můžu bavit a o čem ne, za co mě zdupou, jsem si zvykl až později. Každý mladý kluk si takovým stádiem projde, ale po takové době už je to se všemi v pohodě (smál se).

Alexi, vnímáte ještě nějak, že je Jakub o tři roky mladší?
Alex Rašner: Poznat je to jedině v tom, že má košík (smál se). Výkony má ale dobré, líbí se mi, jak hraje. Hlavně, ať v tom pokračuje a snaží se.

Stali jste se na pár zápasů nejmladší extraligovou obrannou dvojicí, jak na to reagovalo vaše okolí a jak to vnímáte vy?
Alex Rašner: Říkala mi to i reportérka České televize. Myslím, že na věku nezáleží a dokud to klape, nemělo by se to měnit.

Další z části společnou věcí, je draft. Alex byl draftovaný do CHL, vás Jakube čeká zřejmě draft NHL, bavili jste se i na toto téma?
Jakub Galvas: Samozřejmě byly takové dotazy, ale to je asi jen mezi námi. Alex mi řekl, jak probíhal draft juniorek a chtěl jsem se zeptat i Kevina (Sundhera). Zatím nad tím ale nepřemýšlím, je to za dlouho.

V čem je výhoda hrát se starším hráčem a naopak v čem to, pokud hrajete s těmi mladšími?
Alex Rašner: Výhodou je určitě to, že má starší hráč víc zkušeností a není tak zbrklý. Hraje s větším klidem. Musím ale říct, že ať se hraje s kýmkoliv, každý hráč má nějakou přednost.

Během vaší spolupráce se vám dařilo i bodově, jak jste to vnímali?
Alex Rašner: Dokud hrál Galvi (Jakub Galvas) s ostatními, nebodoval. Pak začal hrát od Plzně se mnou a už to šlo. Třeba jsem byl jeho impulsem já (smál se).

Jakub Galvas: Je to možné. Třeba mi Alex fakt tak vyhovuje (usmíval se). Těžko říct, celou sezónu nic moc, a pak to přišlo. Možná jsme se víc drželi na puku a víc se podporovali. Jsem rád, že se nám dařilo.

Oba jste prošli reprezentacemi, ovlivnil vás nějak styl hokeje, který se hraje v národním týmu? Může být i tohle důvod, proč se vám spolu tak dařilo?
Jakub Galvas: Vliv to možná trochu má. Trenéři v repre po nás vždycky chtějí, ať rychle otáčíme hru, hrajeme s pukem jednoduchý hokej dopředu a zbytečně se nevracíme. Myslím, že je to dobrý stal, ve kterém bych chtěl pokračovat jak v repre, tak v klubu.