Semkli jsme se, to byl asi hlavní klíč k výhře, myslí si Jan Kropáč

Zuzana Spurná
O L O M O U C – Poprvé v nadstavbě se mohli junioři v sobotu radovat ze zisku tří bodů. Na svém ledě hostili pátí Kohouti šestý Litvínov, bylo tedy jasné, že půjde o atraktivní podívanou. Od samého úvodu se hrál velmi aktivní hokej a o góly nebyla nouze především v první polovině zápasu. Čtvrtou olomouckou branku si připsal Jan Kropáč, který tak vrátil domácím dvougólový náskok. „Jsem hrozně rád, že jsem dal gól a že to přispělo k výhře našeho týmu,“ neskrýval radost.

Juniorka se v sobotu poprvé v nadstavbě představila před vlastními fanoušky. A domácí led jí přál. Ve třetím utkání druhé části juniorské extraligy dokázali Kohouti proti Litvínovu naplno bodovat, když zvítězili 4:3. „Konečně jsme v nadstavbě vyhráli, takže jsme samozřejmě šťastní. Nejspíš na to měl velký vliv pan Dopita, který byl s námi na střídačce. Určitě nám to pomohlo, abychom se snažili a makali naplno. Také jsme se s kluky sekli jako tým, všichni jsme se povzbuzovali a nikdo po sobě neřval. To byl asi hlavní klíč k výhře. Jsme rádi, že jsme doma získali body,“ usmíval se Jan Kropáč.

⇒ Útočník Jan Kropáč

Hanáci jako první vedli, když se trefil olomoucký hráč s céčkem na dresu. Chvíli na to však Litvínov srovnal. Pak se ovšem domácím podařilo utkání výborně otočit, když se trefili v rozmezí devíti vteřin Jergl a Konečný. „Říkali jsme si, že na ně od začátku vletíme, a tak to tam i spadlo. Možná i s troškou štěstí, ale i takové góly padají, protože v soutěži jsou všechny týmy vyrovnané. Rozhodují maličkosti, a to, kdo dá gól, ať je krásný nebo ne. To, že jsme byli ve vedení, mělo podle mě i vliv na celý zbytek zápasu. Na druhou stranu je ale také těžké těsné vedení udržet,“ přiznal.

Pak se ale zápas proměnil v gólovou přestřelku. Litvínov se snažil dotáhnout, Olomouc naopak vzdorovat a udržet hubený náskok. Čtvrtou branku pak přidával do sítě hostů právě Kropáč. „Trenér mi řekl, že mám zapnout, že moje hra není nic moc. Tak jsem se snažil být v útoku aktivnější, cpal jsem se do brány. V rohu jsem pak nějak vybojoval puk, nechal jsem ho Matesovi (Matěji Pavlovskému). Ten ho vyvezl až před bránu a zkusil vystřelit. Kotouč se ale dostal nějak až na moji hokejku, brankář byl až na druhé straně, takže já měl polovinu brány odkrytou a nebyl problém zakončit. Jsem hrozně rád, že jsem dal gól a že to přispělo k výhře našeho týmu,“ popsal olomoucký útočník.

Litvínovští dokázali ještě potřetí odpovědět, to však bylo z jejich strany vše, Olomoučtí totiž poctivě bránili těsný náskok. „Už před zápasem nám trenér říkal, že musíme hrát s maximálním nasazením, že to ani jinak nejde. Hráli jsme obětavě a všichni dohromady, což si myslím, že bylo hlavní. Prvních deset minut jsme Litvínov k ničemu nepustili, a když už, tak to Kuba Urbisch zachránil,“ chválil spoluhráče.

Po těsné prohře se Slavií a nevydařeném utkání na ledě jihlavské Dukly si tak červenobílí připsali do tabulky důležité body, které je mohou přiblížit bojům o play-off. Pronásledovatelům právě z Litvínova uskočili už na devítibodový rozdíl.„To, že jsme odskočili Litvínovu, je další plus k tomu, že jsme získali tři body a máme větší náskok, tím pádem i relativně větší klid. Musíme ale makat a získávat body dál, protože jinak to nejde,“ tvrdil rozhodně hráč s číslem 21 na dresu.

Co vlastně první vítězství v nadstavbové části a nad nevyzpytatelným soupeřem pro Kohouty znamená? „Určitě nám to přinese trochu klidu, ale také sebevědomí, protože víme, že můžeme vyhrát nad každým, když budeme hrát jako tým a všichni do toho dají maximum. Nesmíme se koncentrovat jen půlku třetiny, ale šedesát minut, od začátku do konce, hrát naplno,“ dodal závěrem olomoucký odchovanec.