Junioři v předposledním prázdninovém týdnu ukončili přípravné období. V posledním utkání vyrazili na led Pardubic. Kohouti už po první třetině vedli o dvě branky, domácím se ale podařilo zápas zdramatizovat. Po šedesáti minutách se ale z výhry přece jen radovali Hanáci. „Super! Hlavně, že jsme vyhráli. Je dobré, když se v posledním přáteláku zvítězí. Ještě si to ale musíme přenést do mistráků,“ věděl Tomáš Pospíšil.

⇒ Brankář Tomáš Pospíšil

Ze dvou rychle vstřelených branek vypadal tak trochu překvapeně i olomoucký brankář. „Vypadal,“ přiznal s úsměvem. „Prvních asi deset minut v první třetině jsme se nedostali z pásma, měli jsme asi čtyři střely na branku a vedli jsme 2:0, takže jsem byl trochu překvapený,“ řekl olomoucký odchovanec. A co se tedy během deseti minut změnilo? „Začali jsme všechno házet na branku, přestali vymýšlet zbytečné přihrávky,“ měl jasno.

Na začátku druhé třetiny ale Dynamo snížilo náskok olomouckých juniorů na pouhou jednu branku. Hanáci ale zůstali aktivní, v závěru prostřední části se tak radovali z třetího gólu. „Řekli jsme si, že to tak dohrajeme do konce a nepolevíme. Pak jsme dali ještě jeden gól, když Matic (Jeklič) dorazil puk,“ prozradil Pospíšil.

Oporou byl svému týmu i Pospíšil, který zažil několik horkých chvilek. Kromě dvou gólů ale Pardubicím nic dalšího nedovolil. Kohouty podržel i v posledních třech minutách utkání, kdy se Dynamo snažilo srovnat krok za každou cenu. Devatenáctiletému brankáři ale velké množství střel problém nedělá. „Mně vyhovuje, když jsem pořád pod tlakem. Je to lepší než kdyby kluci někoho dlouho tlačili, já zmrzal na druhé straně, pak někdo třeba náhodou ujel a dal gól,“ uvažoval.

Během utkání bylo ale před olomouckou brankou pořádně horko. Pardubičtí doráželi před Pospíšilem a už zvedali ruce nad hlavu v domnění, že dosáhli gólu, rozhodčí ale signalizoval, že puk ztratil z dohledu. „Měl jsem puk v lapačce. Pardubice měly prázdnou branku, já vůbec nevěděl, kde je puk, takže to kluci nějak vytahovali. Jeden z Pardubic pak vystřelil a já to chytil do lapačky. Rozhodčí byl za skrumáží hráčů, takže to neviděl,“ popisoval složitou situaci olomoucký brankář.

Kohouti odehráli během přípravy devět utkání. Během nich se čtyřikrát radovali z výhry, dvakrát rozhody o prohře až samostatné nájezdy, dvakrát byl rozdíl ve skóre jen jednobrankový a jednou Hanáci utrpěli debakl. Do jaké míry jsou junioři spokojení? „S dosavadním průběhem? Jak který zápas. V utkání s Hradcem jsme spokojení nebyli, ale s Třincem jsme hráli dobře. Škoda, že jsme nevyhráli na nájezdy. I proti Pardubicím to bylo super. Vlastně všechny zápasy, které se vyhrály,“ tvrdil gólman nosící dres s číslem dva.

A co je podle olomouckého brankáře nejsilnější stránkou týmu? „Asi bojovnost. I když proti Hradci nám chyběla. Ale kluci bojují a hlavně chtějí vyhrávat,“ usmíval se.