Sport se dělá hlavně pro lidi, bez nich to není ono, říká marketingový manažer Simon Vejtasa

Lukáš Losleben
O L O M O U C – Do olomouckého klubu nastoupil před začátkem uplynulé sezóny a hned se zapojil do jeho chodu. Musel se přitom vypořádat se složitou epidemiologickou situací, kdy do útrob plecharény nebyli vpuštěni fanoušci, a tudíž interakce s nimi nebyla taková, jakou by si představoval. Přesto marketingový manžer SIMON VEJTASA dokáže při hodnocení svého dosavadního působení ve službách HC Olomouc najít i pozitiva.

Máš za sebou rok u olomouckého hokejového klubu. Jak bys zhodnotil svoji dosavadní práci?

Hodnotí se to složitě, protože nás stejně jako všechny ovlivnil covid, a to nejen ze sportovního, ale samozřejmě i z marketingového hlediska. Možností, jak být vidět, bylo málo. Největší z nich byly během loňského léta, kdy ještě situace nebyla tak vážná. Poté se s diváky hrála jen tři domácí extraligová utkání, načež se jim přístup uzavřel. V tomto ohledu to bylo dost nepříjemné. Vztah s fanoušky se proto tvořil zatím strašně špatně.

Ovlivnil Covid i spolupráci se sponzory? Jak oni reagovali na absenci fanoušků?

Já jsem velmi rád, že s námi drtivá většina partnerů zůstala. Příjem ze vstupného samozřejmě chyběl a kdyby to tak bylo i s financemi od sponzorů, tak by ta sezóna byla strašně složitá. Věřím, že naše spolupráce bude pokračovat i nadále a doufám, že najdeme ještě nějakého opravdu silného partnera, který by nám pomohl posunout olomoucký hokej zase dál.

Kluci si museli zvykat, že jim stále stojím za zadkem, největším zážitkem byl postup přes Plzeň

⇒ Marketingový manažer Simon Vejtasa

Pro tvoji práci je důležité mít dobré vztahy s hráči i vedením klubu. S tím asi problém nebyl, jelikož, co jsem si všiml, jsi celkem rychle zapadl…

Je to tak. Jsme jeden z menších klubů, takže seznámení se nebylo zas tak těžké. V kancelářích nás je celkem pouze šest, s kolegy tedy problém vůbec nebyl, vycházíme spolu báječně, umíme si vyjít vstříc.

Podobné je to i s hráči. V kabině panuje prakticky rodinná atmosféra. Někteří kluci za námi často chodí, ptají se, jak se máme, co nového… nejsou tu prostě žádní hráči, kteří by si na něco hráli, a to i přesto, že tu máme persony, které by si to mohly dovolit, jelikož mají neuvěřitelné množství hokejových zkušeností. Za to jsem opravdu rád a ta spolupráce je super.

Hodně natáčíš videa na sítě, fotíš, a to nejen na zápasech… stalo se ti například, že ti někdo řekl, ať ho necháš na pokoji, že nechce být na fotce či videu?

Je pravda, že si kluci museli zvykat na to, že jim stále stojím za zadkem (smích). Jsem s nimi u hřiště, když jdou z ledu, když se radují po vítězném zápase, na tréninku… není to tak, že bych s nimi byl 24 hodin denně, nicméně za nimi s tím telefonem stojím často, na což asi nebyli zvyklí. Postupem času to ale vzali. Některým to trvalo delší dobu, ostatním kratší, jelikož jsou sami aktivní na sociálních sítích. Oni tak nějak ví, že v dnešní době je to takový základ a že to pomáhá k větší interakci s fanoušky. Obzvlášť důležité to pak bylo v této sezóně, kdy byly prázdné tribuny.

Máš nějakého oblíbence v kabině?

To asi úplně ne, já si myslím, že mám dobrý vztah se všemi, vzájemně se respektujeme. Já chápu, že hrají hokej, oni zas rozumí tomu, že musím dělat tohle (smích). S některými kluky si samozřejmě popovídám víc, ale není to tak, že bych se na někoho vyloženě bál promluvit.

Když se řekne sezóna 2020/2021 z pohledu olomouckého klubu a zážitků s tím spojených, co se ti vybaví?

Co se týče zážitků, tak vede jednoznačně postup z předkola přes Plzeň. To byl asi nejen pro mě nejsilnější zážitek, a to i proto, že to nejspíše nikdo nečekal. Přeci jen, šli jsme do play-off z dvanáctého místa a narazili jsme na rozjetého soupeře. Ta euforie pak byla neskutečná, a to jak v kabině, tak i v kancelářích. Pomohlo to neskutečně i z marketingového hlediska, byli jsme vidět v médiích a ukázalo se, že i když je Olomouc menší klub, tak umí dokázat i velké věci.

Mimo to pro mě byly samozřejmě speciální zápasy s Kometou, jelikož pocházím z Brna. Jsem rád, že jsme měli oproti ní delší sezónu, i když asi jen o dvě hodiny (smích). Je také fajn, že jsme je v posledním vzájemném zápase porazili.


Simon Vejtasa během čtvrtfinálového utkání s pražskou Spartou
Foto: Alena Zapletalová

Fanoušci ukazují, že jim životy ostatních nejsou lhostejné, třetí sada dresů bude specifická

Pořádáš akce pro fanoušky i partnery. Která z nich pro tebe byla nejsložitější?

Na můj vkus jich nebylo tolik, jelikož Covid toho moc nedovolil. Pro mě asi byla nejnáročnější akce na Horním náměstí, kde se loni v létě odehrálo představení nových dresů. Přece jen, byla to tady pro mě první větší akce, premiérové setkání s našimi fanoušky, a do toho hned nervozita z toho, zda se lidem budou nové dresy líbit.

Velký dojem na mě pak udělalo nedávné fotbalové utkání v Hodolanech, kam po dlouhé době mohli přijít diváci – a že jich nebylo vůbec málo. Díky tomu jsem si opět uvědomil, že sport se dělá hlavně pro lidi, že bez nich to zkrátka není ono.

Během roku probíhala také akce Kápni božskou červenou. Co říkáš na zapojení fanoušků? Přeci jen, krevní složky jich darovalo poměrně velké množství…

Až jsem byl překvapen, kolik jich bylo a kolikrát byli darovat. Tím, že projekt nebyl omezen jen na darování krve, ale všech krevních složek, šli někteří v tom období darovat třeba i sedmkrát. Je to super a jsem rád, že přes tři sta lidí se rozhodlo touto formou pomoci. Ale naši fanoušci dlouhodobě ukazují, že jim životy ostatních nejsou lhostejné. Příkladem budiž i reakce na neštěstí na jižní Moravě, kdy se zapojili do dobročinné aukce na podporu postižených oblastí (celková částka z prodeje olomouckých artefaktů činí 15 631 korun, pozn. red.).

Na jaké nejbližší události bys chtěl naše fanoušky pozvat?

Koncem srpna by měl opět proběhnout křest dresů. Dále bychom rádi v podobném datu uspořádali tenisový turnaj fanoušků ve spolupráci se sportcentrem Omega, jenž je jedním z našich partnerů. Vetší akce, jako rozloučení s Martinem Vyrůbalíkem, pak směřujeme na extraligovou sezónu. Samozřejmě za předpokladu, že se diváci dostanou na stadion.

Co se týče křtu dresů, mohou se fanoušci těšit na nějaké velké změny nebo se bude jednat o podobný koncept, na jaký byli zvyklí z letošní sezóny?

Specifikem bude určitě třetí sada, na níž budou jména těch, kteří v rámci kampaně Kápni božskou červenou alespoň dvakrát darovali krev. Já se osobně velice těším, až v nich poprvé vyjedeme na led. Podrobnosti, jak tyto dresy budou vypadat, si ovšem zatím nechám pro sebe, jelikož chci, aby to bylo pro fanoušky překvapení (usmívá se).

Co se týče ostatních sad, tak jsem rád za pozitivní ohlasy na dresy pro uplynulý ročník. Ta změna byla po dlouhé době většího charakteru, logo se vrátilo na přední stranu a hrálo tam prim. Troufám si říct, i co se týče ohlasů, že to byly jedny z povedenějších dresů v rámci extraligy. Z tohoto důvodu je nechceme moc měnit. Budou trochu jiné, ovšem vycházet budou z loňských sad. Určitě najednou nebudeme žluto–fialoví, jak jsme avizovali v silvestrovském článku (smích).


Simon Vejtasa přihlíží křtu dresů
Foto: Alena Zapletalová