• 29. 9. 2018
  • Ohlasy po utkání

Ukázali jsme vůli, gól byl otázka času, věděl Bruno Mráz

Zuzana Spurná
O L O M O U C – Po téměř týdenní pauze se Kohouti znovu představili doma a na svém ledě přivítali houževnaté Vítkovice. Do utkání vletěly oba týmy po hlavě, byli to ale hlavně Hanáci, kterým už v úvodu chybělo k brance opravdu málo. Ve velmi vyrovnaném utkání se na gól čekalo dlouho, i Bruno Mráz byl ale jedním z těch, kteří měli k otevření skóre hodně blízko. Rozhodnout nakonec musely až poslední minuty zápasu, které vývoj vyrovnaného utkání naklonily na stranu Kohoutů.

Už při prvních minutách zápasu s Vítkovicemi se fanouškům na olomouckém zimním stadionu tajil dech. O velké šance nebyla nouze a o tom, že se skóre měnit nebude, dlouho rozhodovali brankáři a trocha štěstí. Podlední minuty ale naklonily vývoj zápasu na stranu Hanáků. „Myslím, že jsme hráli celou dobu dobře, jen si pak Vítkovice daly větší pozor na obranu nebo nás možná nepouštěly do takových velkých šancí. Párkrát ale chybělo jen to tam zuby, nehty dotlačit. Jsem vážně rád, že to Galus (Jakub Galvas) pár minut před koncem dal. Myslím ale, že jsme si to zasloužili,“ usmíval se Bruno Mráz.

Vítkovice za sebou měly velmi dobrý začátek sezóny, kdy ve všech čtyřech předchozích utkáních bodovaly. Velmi aktivní nástup Kohoutů ale možná tak trochu nečekaly. „Chtěli jsme ukázat hlavně to, že je to náš led a vletěli jsme na ně. Nesoustředili jsme se nějak extrémně na jejich hru, ale chtěli jsme se zaměřit na naši a myslím, že jsme tohle i taktické pokyny celkem plnili,“ prozradil.

Olomoučtí znovu ukázali, že se nevyplácí podceňovat žádnou z jejich útočných formací. I čtvrtá lajna totiž přidělávala hostujícímu celku velké starosti a Bruno Mráz si spolupráci se svými spoluhráči chválí. „Mně se hrálo dobře. Myslím, že jako útok si celkem sedíme, jen potřebujeme proměnit pár šancí, aby nás to ještě víc nakoplo,“ přiznal pětadvacetiletý hokejista.

Útočník se slovenskými kořeny mohl sám dvakrát skórovat, ke gólu mu ale nakonec ještě kousek chyběl. „U té první šance nevím, kolik chybělo, ještě jednou se na to podívám, ale myslím, že jsem buď trefil tyčku nebo jsem úplně promáchl a u druhé, kdybych to dal nahoru, je z toho určitě gól. Byla to šance, která se má proměňovat,“ sypal si popel na hlavu útočník nosící dres s číslem 13.

Velmi vyrovnaný a agresivní zápas nakonec rozhodovaly až poslední minuty, kdy necelé čtyři minuty před koncem poslal Hanáky do vedení nejmladší člen kádru, Jakub Galvas, půl minuty před závěrečnou sirénou pak pojistil výhru Kohoutů gólem do prázdné branky Mrázův parťák z útoku, Vojtěch Tomeček. „Všichni jsme věřili tomu, že vyhrajeme v základní hrací době. Podle mě to byla jen otázka času, protože jsme ukázali vůli. Šancí jsme měli opravdu hodně, naštěstí to tam pak padlo,“ oddechl si forvard, který na Hané začíná svou druhou sezónu.