Únava snad sleze. Je to super, smál se po obratu proti Ocelářům Vojtěch Tomeček

Zuzana Spurná
O L O M O U C – Se svými výkony v prvních kolech extraligy mohou být Kohouti opravdu spokojení. Po domácí výhře nad extraligovým navrátilcem z Karlových Varů vyrazili Hanáci na led favorizovaných třineckých Ocelářů. I když Hanáci už po první třetině prohrávali 0:2, v dalších dvou třetinách znovu předvedli silný charakter a proti Ocelářům se postarali o parádní obrat. Vojtěch Tomeček mohl dvakrát sám skórovat, nakonec se ale podepsal pod gólovou nahrávku na rozhodující branku.

Ve druhém kole nejvyšší soutěže narazili Kohouti na velmi těžkého soupeře. Na ledě WERK ARENY se postavili třineckým Ocelářům a i když s Třincem dlouho drželi krok, po krátkém výpadku v první třetině prohrávali už 0:2. Pak ale Hanáci znovu zabrali a předvedli, že vzdávat se neumí.

Náskok domácích nejprve snížil Petr Kolouch, gól do kabiny přidal Jan Káňa. Ve třetí třetině pak dokonal parádní obrat Bruno Mráz. „Byl to hodně náročný zápas, ale na druhou stranu jsme to otočili, takže ta únava slezla. Aspoň doufám. Je to super,“ smál se Vojtěch Tomeček, který nahrával na rozhodující branku.

Dva rychle inkasované góly v první třetině Hanáky hodně mrzely, a tak o první přestávce došlo na diskuzi v kabině, která olomoucké áčko znovu nakopla. „První třetinu jsme nezačali podle našich představu, o přestávce jsme si to ale řekli, zlepšili jsme to a myslím, že od druhé třetiny to bylo dobré. V první třetině jsme vůbec neměli dobrý pohyb, a že musíme zlepšit pohyb byla také první věc, kterou jsme si řekli. Věděli jsme, že musíme hrát líp na puku, líp si dávat kotouče a dobře napadat,“ přiznal.

Vojtěch Tomeček nastoupil ve čtvrté lajně po boku Davida Ostřížka a Bruna Mráze a po vleklých zdravotních problémech se znovu dostává do tempa. Předsezónní posilu bylo vidět už v prvním utkání a jinak tomu nebylo ani v zápase s Oceláři. Příliš času na rozkoukání ale Tomeček neměl, během devíti dnů totiž odehrál už třetí zápas. „Myslím, že to ještě není úplně stoprocentní, ale cítím se dobře, a to je základ ,“ usmíval se olomoucký útočník.

A právě v utkání s ambiciózními Oceláři se i Vojtěch Tomeček staral o akce, ve kterých ke gólu stačilo opravdu málo. Nejprve z levé strany nebezpečnou střelou jen těsně minul třineckou branku, podruhé bylo k brance ještě blíž. „V první třetině to byla gólová šance, v té druhé jsem pak myslím trefil spojnici,“ vracel se k velkým šancím čtyřiadvacetiletý hokejista.

I když se zápas s Oceláři zpočátku nevyvíjel tak, jak Hanáci chtěli, olomoucký tým znovu ukázal nezdolný charakter a jednoho z favoritů dokázal na jeho vlastním ledě porazit. Kohouti si tak znovu dokázali, že hrát se dá opravdu s každým. „Určitě to pomůže, ale každý zápas je jiný a do každého musíme dát sto procent. Je jedno, s kým hrajeme,“ uvědomoval si. Po dvou zápasech tak Hanáci zatím zůstávají stoprocentní a na svém kontě mají šest bodů. „Jsme spokojení, ale pořád musíme praccovat a bojovat,“ dodal hráč, který na dresu nosí číslo 18.