Výborné pocity, taková zkušenost nám určitě pomohla, řekl po utkání Ondřej Švaňhal

Zuzana Spurná
O L O M O U C – Olomoučtí fanoušci se dočkali a po téměř čtyřměsíční pauze znovu viděli své oblíbence při domácím utkání. Premiérově se na ledě Hanáků představilo Dinamo Minsk. Atraktivní hokej, který předváděly oba týmy, se musel líbit a k radosti fanoušků Kohoutů jej domácí korunovali výhrou po samostatných nájezdech. Dovednostní disciplínu si vyzkoušel i střelec druhého gólu, Ondřej Švaňhal. „Kupodivu se nám podařily,“ smál se.

Kohouti mají za sebou nejatraktivnější z utkání, která mají naplánovaná v rámci letní přípravy. Zápas s Dinamem Minsk už sám o sobě sliboval zajímavou podívanou a své předpoklady také splnil. Duel s jedním z účastníků ruské nejvyšší soutěže měl všechno, co měl mít, od osobních soubojů, okamžiků, kdy fanoušci téměř nedýchali, až po spoustu gólových šancí. Třešničkou na dortu pak bylo vítězství Olomouckých nad bělouským týmem po samostatných nájezdech.

⇒ Útočník Ondřej Švaňhal

„Výsledkově to pro nás byl určitě povedený zápas. Bylo vidět, že po ofenzivní stránce byli v naší třetině někde úplně jinde, ať už šikovností nebo přehledem. Ze začátku jsme s tím měli problémy, nějak jsme se adaptovali. Do útoku mají velmi silný tým, ale díky Vošvecovi (Tomáši Vošvrdovi) a některým obranným zákrokům jsme to zachránili,“ ocenil kvalitu nejen netradičního soupeře pro přípravná utkání, ale i svého spoluhráče Ondřej Švaňhal.

Už po půlminutě hry olomoučtí fanoušci nevěřícně sledovali, jak se za Tomášem Vošvrdou vlní síť po zásahu Szczechury. Co stálo za chvilkovou nepozorností domácích hráčů? „Těžko říct, čím to bylo. Možná je to tak, že jdeme do prvního střídání s tím, že je to ‚pohodička‘, že se to hned nechytne, ale Dinamo do toho šlo hned od začátku na sto procent a my sledovali, jak se dvakrát po sobě prosadili,“ přiznal.

Neuplynuly ale ani dvě minuty a hokejisté Mory odpověděli, když se prosadila čtvrtá lajna. Romanu Rácovi se podařilo najít prostor, kudy dostat černou gumu za záda běloruského brankáře. „To je pravda. Dostali jsme dva rychlé góly z ničeho už na začátku, a to se pak špatně hraje, ale také jsme dokázali rychle odpovědět, a to nám asi vrátilo klid na hokejky, pak se mohlo hrát dál,“ vysvětloval hráč nosící dres s číslem 24.

Ve druhé třetině Hanáci znovu prohrávali, a to pouze o gól, nic však nebylo ztraceno, což dokázal právě Švaňhal, který se deset minut před koncem o srovnání na 2:2 a olomoucký zimák bouřil. „Postupem času jsem byl během zápasu ze všeho naštvaný. Podařilo se mi tam nějak zachránit gól do prázdné, pak se to rychle otočilo, nad ničím jsem nepřemýšlel a vyrazil k bráně. Tam jsme to chvíli ostřelovali, kotouč se dobře odrazil, šel jsem před beka a pak přišla ta snazší část, zasunout to do brány,“ usmíval se.

Co byl ale vlastně klíč ke srovnání a následnému obratu utkání?„Byli jsme zarputilí. Věděli jsme, že hosté budou někde jinde bruslařsky, přece jen je to KHL, takže jsme se jim to snažili znepříjemnit. Ve vlastním pásmu už tak silní nebyli, takže tam se to dalo využít a nám se to docela dařilo,“ byl rád pětadvacetiletý hokejista.

HC Dinamo Minsk

Domácí hokejisté ovšem připravili svým fanouškům rovnou dvě chvilky, kdy jim zatrnulo, a to když se puk po rozehrání za bránou potuloval nebezpečně blízko Vošvrdovy svatyně, a také po tom, co domácí gólman na chvíli zůstal nehybně ležet v brankovišti . „To k hokeji patří. Šlo o špatnou domluvu, možná na sebe špatně křikli nebo k bráně někdo rychle dojel, Vošvece (Tomáše Vošvrdu) rozhodil a gólman se hned nepřesune o dva metry. Kluci se ale dobře vrátili a ubránili to,“ vracel se k nepříjemným okamžikům.

Protože do konce základní hrací doby už žádná branka nepadla, následovalo prodloužení. Ani to však k určení vítěze nestačilo, a tak se pokračovalo individuální disciplínou, tedy samostatnými nájezdy. Kohouty dlouhodobě dovednostní disciplína trápila, tentokrát svou smůlu ale prolomili a díky úspěšným pokusům Ráce a Buce se radovali z výhry. Mezi dvěma slovenskými útočníky dostal prostor i Švaňhal, jeho střela ale jen orazítkovala horní tyč.

„Kupodivu se nám podařily. Během těch tří týdnů na ledě jsme každý dali tak dva nájezdy, takže já osobně jsem si říkal, co tam budeme dělat. Nevěděl jsem, jak si s tím poradím. Místo břevna to mělo jít do brány, mrzí mě, že se to nepovedlo,“ tvrdil odchovanec brněnské Komety.

Utkání s Dinamem, jak sám Švaňhal závěrem přiznal, bylo pro Olomoucké velmi dobrou zkušeností, pro fanoušky zase skvělým hokejovým zážitkem. „Já osobně jsem z toho měl výborné pocity, je vidět, že se s nimi dá hrát. Individuálně jsou silní a nám taková zkušenost určitě pomohla. Moc týmů tu s nimi ještě nehrálo, takže jsme tak úplně nevěděli, co čekat, ale jsem rád, že jsme se s tím poprali,“ těšilo pravé křídlo.