V play-off předvedli fanoušci peklo. Za to jim velmi vděčíme, smeká David Škůrek
Davide, jak byste zhodnotil uplynulý extraligový ročník?
Začátek byl výborný, všechno šlo, jak mělo. Parádně jsme si sedli a hráli jsme v plné síle. Bylo tam i trochu toho štěstí, kterému jsme šli naproti. Kolem Vánoc se to zlomilo v náš neprospěch, když se marodka začala postupně plnit a nás to v závěru doběhlo. Když se někdo vracel, nebyl ještě třeba na sto procent fit. V závěru základní části to bylo cítit. Vyrovnaná utkání jsme najednou ztráceli.
V předkole jste narazili na Karlovy Vary, hodně hráčů se dávalo zdravotně dohromady... Považujete postup za úspěch?
Měli jsme velký strach, jak se dáme dohromady hlavně herně, a kdo vůbec nastoupí na led. Zajímalo nás, v jaké formě se budou navrátilci prezentovat. My jsme si jako tým věřili, že na to máme. Ještě víc jsme byli rádi, že jsme to předkolo zvládli a postoupili dál. Ale mrzí nás, že sérii s Pardubicemi jsme neprodloužili, hned několikrát jsme k tomu nebyli daleko.
Když se za tím zpětně ohlédnete, převládá spíše dobrý pocit z postupu do čtvrtfinále?
Jak jsem říkal, mrzí to, protože všichni jsme cítili, že jsme mohli udělat další krok po zvládnuté první polovině základní části. Věřili jsme si na to a nakonec i s problémy v druhé půlce sezóny jsme za čtvrtfinále rádi, ale určitě jsme měli tu sérii udělat delší a něco s Dynamem uhrát.
Bylo hodně znát, že byly Pardubice brány jako velký favorit na titul?
Byly tak brány a my jsme to chtěli využít. V prvním zápase nám to úplně nevyšlo. Druhé střetnutí nám ve výsledku uteklo o kousek až v samotném závěru, stav série mohl být 1:1 a mohlo to vypadat úplně jinak. Asi by za takové situace k tomu Pardubice i jinak přistoupily, protože by byly nervózní. Na to se ovšem nikdo neptá.
Jak složité bylo hlídat všechny lajny Pardubic, když v každé byl alespoň jeden hráč, který je minimálně nadstandartní pro celou soutěž?
Hráli jsme pořád stejně, hlídali jsme si je a snažili se jim znepříjemnit pobyt na ledě. Člověk na to myslí, když tam vidí takového hráče, jakým je třeba Lukáš Sedlák. Jsou šikovní a rychlí.
Bylo hodně znát oproti čtvrtfinálové sérii se Spartou v sezoně 2020/21, že zas mohli fanoušci na hokej, a že ta série měla najednou jiné grády?
Bylo to naprosto fantastické. Jen škoda toho, že jsme se doma představili proti Pardubicím jen dvakrát. My jsme si to velmi užili, protože fanoušci předvedli v ochozech opravdové peklo.
Po posledním zápase přišla asi půlhodinová děkovačka. Byla takovým zadostiučiněním za dobře odvedenou práci?
Určitě. Člověk si uvědomí, že diváci jsou za to neskonale rádi. Nebylo to ve smyslu, že by na nás plivali, když jsme nepřešli dál. Cenili jsme si toho opravdu moc.
Po konci ročníku se potvrdily odchody Jana Káni, Tomáše Dujsíka a Jana Lukáše. Vy nadále zůstáváte a budete tvořit pevné jádro olomoucké kabiny.
Asi se nedají očekávat nějaké velké změny v tom, jak bude kabina naladěna. Odešli nám hráči, jejichž ztrátu budeme pociťovat. Na druhou stranu přijdou noví hokejisté, jména ještě neznáme, a budou se muset přizpůsobit nám, našemu stylu. Bude na každém zvlášť, jak si na to zvykne.
Chybět bude Tomáš Dujsík, který prožil jednu z nejlepších sezón své kariéry a byl důležitým článkem týmu.
Každý bude chybět. Tomáš je výborný kluk, který nám v kabině bude velmi scházet. Když se někomu výkonnostně daří, je pak těžší to zase potvrdit, že to nebylo jen tak náhle. Za sebe mu přeji hodně štěstí, hlavně ne ale proti nám. (směje se) Bude se muset najít někdo, kdo to za něj vezme a naváže na jeho přispění pro tým.
Třinec, který postoupil znovu až do finále, trénuje bývalý kouč Mory Zdeněk Moták. Co říkáte na tento úspěch?
Oceláři hrají z velmi dobré obrany, ale tak hráli už před příchodem pana Motáka. Hráči to tam mají zažité, trenér do toho skvěle zapadl.
