Nejdůležitější je týmový výkon, hlásí Petr Fridrich. Za vřelé přivítání v Olomouci je rád

Máte za sebou angažmá ve Vítkovicích, jak ho zpětně hodnotíte?

Je to klub, ve kterém jsem vyrůstal, tím pádem to určitě hodnotím dobře. Hrál jsem tam hokej celý život a dopracoval jsem se do áčka, to je parádní zkušenost. Dostal jsem se do profesionálního hokeje, na což budu rád vzpomínat.

Jak se seběhl váš přesun do Olomouce? Rezonoval nějak už v průběhu sezóny?

Kontakty jsme s agentem měli a nějak jsme to řešili už od začátku minulé sezóny. V průběhu jsem pak došel k tomu bodu, kdy jsem se rozhodl, že ve Vítkovicích už asi pokračovat nebudu. Potom se z těch nabídek vybíralo a zvítězila Olomouc.

Byla jedním z hlavních důvodů role v týmu?

To se uvidí, jestli dostanu více prostoru i na přesilovkách a podobně. Nějaká ta pozice v týmu pro mě ale byla jednou z nejdůležitějších věcí, podle kterých jsem se rozhodoval.

Vítkovice byly v posledních letech s Olomoucí celkem rivalové. Dva roky zpátky spolu týmy hrály předkolo a došlo k mnoha vzájemným přesunům. Byl jste s některými z těch hráčů v kontaktu?

Úplně ty bývalé hráče, kteří byli ve Vítkovicích, jsem v áčku nezažil. Byl jsem ale v kontaktu s Honzou Káňou, který byl ve Vítkovicích loni. Pak i s kluky z realizačního týmu, kteří se mezi sebou znají a dobře spolu navzájem vychází. Ty informace jsem sbíral tak různě.

Říká se, že tady v kabině je asi nejlepší parta v extralize, a že to tady drží při sobě. Těšíte se i na to, že bude tým táhnout za jeden provaz?

Určitě! Jsem tu první týden a to přivítání, a celkově ta parta, je super. Takže se moc těším.

Máte zkušenosti z reprezentace. Je návrat do národního týmu motivace i do téhle a příštích sezón?

Je to velká motivace asi pro každého hráče. Všechno to bude záviset na výkonech a jak se nám tady bude dařit. Chci se hlavně zaměřit na ten výkon, kterým pomůžu týmu. Reprezentace je potom za odměnu.

V jednom rozhovoru jste uvedl, že studujete na vysoké škole. Pořád to platí?

Platí to pořád. Nedávno jsem odevzdal diplomovou práci a za tři týdny mě čekají státnice, takže doufám, že už to dokončím.

Mnozí vás znají pod přezdívkou Frigo. Jak jste ji dostal?

Vzniklo to už dávno. Je to přezdívka, kterou mám už asi od devíti let. Vymyslel ji trenér, který byl ve Vítkovicích spoluhráčem Miroslava Fryčera, kterému se Frigo právě říkalo. Ta přezdívka se nějak chytla jak u kluků, tak u trenérů a jsem s ní už dlouho.

Mnozí experti vás několikrát přirovnali ke Zbyňku Irglovi, který na Hané zanechal velkou stopu. Je pro vás radost taková přirovnání slyšet?

Je to parádní slyšet taková slova. Zbyňu jsem ještě potkal ve Vítkovicích a viděl jsem, jak maká, jak dře, a jaký je člověk, takže to určitě potěší. Já budu makat, abych se k němu aspoň částečně v kariéře přiblížil.

V kabině jste za ta léta potkal několik dalších kvalitních hráčů, ať už to byl Roman Polák, Lukáš Krenželok, nebo třeba Peter Mueller. Vzal jste si od nich něco, odkoukal jste nějaké věci?

Všichni z nich byli fakt super lidi. I v repre, kde jsem potkal třeba Romana Červenku nebo Davida Krejčího, byli otevření, v pohodě, a hlavně všichni makali. Určitě jsem si toho od nich hodně vzal.

Chodíte se teď dívat do Ostravy na mistrovství světa?

Byl jsem se podívat na pár zápasů, je to blízko.