Chci, aby hráli hokej, protože je to baví, říká trenér osmáků Lubomír Korhoň

V Olomouci vypomáháte už roky, co vás ale přimělo přijmout roli hlavního trenéra osmé třídy?

Mám tu syna, takže s jeho ročníkem funguji už asi čtyři roky a trénování mě baví. Hokejista většinou rád zůstane u hokeje. Udělal jsem si licenci B a celkem mě to nadchlo, tak jsem vzal za vděk, že můžu trénovat osmou třídu.

Jakou formou chcete hráče vést? Máte nějaký oblíbený trenérský styl?

Zaprvé chci, aby hráli hokej proto, že je to baví. To je základ. Když to člověka baví, dává do toho hodně. Na druhou stranu už jsou to třináctiletí kluci, takže chci, aby makali na sto procent. Rád bych, aby to někam směřovalo, abychom se zlepšili v bruslení, technice hole a dalších věcech.

Sám jste zmínil, že už to nejsou děti, je jim třináct, musí se s nimi pracovat jinak než s těmi mladšími?

Vidím na nich, že ví, že pokud chtějí v hokeji dál, chtějí se zlepšovat a posouvat, musí tomu dávat maximum. V tomhle věku už to ale chápou. Dá se s nimi domluvit a pracovat. Někteří už jsou trochu v pubertě a je jasné, že autorita teď bude trochu haprovat, ale myslím, že kluci, kteří tu jsou, jsou rozumní.

Jaké to pro vás je, trénovat vlastního syna?

Člověk je vždycky ještě přísnější než na ostatní. Doufám ale, že to do budoucna nebude mít dopad na naše vztahy. Denis ale není povahově moc po mně, není takový cholerik jako já a dá si říct. Já si říct nedal, se mnou by to bylo hodně těžké (smál se). Dává tomu sto procent už teď, takže zatím dobré.

Asistovat vám bude Aleš Kubáň, který s olomouckou mládeží vypomáhá rovněž už řadu let, jak jste si sedli?

Dobře! Jsem moc vděčný, že ho mám. Je to výborný chlap, lidsky si rozumíme a je nápomocný, kdykoliv něco potřebuji. Navíc je to bývalý hokejista, takže tomu taky rozumí.

Pracujete i jako trenér mimo hokej, je něco, co si z tréninků z fitness centra přenášíte do tréninků s dětmi?

Vždycky mě hodně bavilo posilování, navíc dělám i kondičního trenéra, takže se je budu snažit pohybově hodně zvednout. Přece jen současné děti na tom pohybově nejsou úplně skvěle, protože nemají tolik pohybu a třeba školní tělocvik je téma na dlouhé hodiny. Chci s nimi dělat kompenzační cvičení, posilovat střed těla a další věci.

Jaký je váš cíl do sezóny?

Když to vezmu hokejově, v polovině se soutěž rozděluje na lepší a horší skupinu, takže rozhodně chci, abychom se dostali do lepší skupiny. Vím, že u dětí se na výsledky ještě tolik nekouká, ale nemám rád prohry. Důležité pro mě ale je, aby kluci táhli za jeden provaz, bavilo je to, makali a zlepšovali se. Výsledky pak přijdou. Za dva roky jdou do dorostu, takže už je musíme připravovat i do dalších ročníků.

Na konci června vás čeká soustředění v Lanškrouně, během prázdnin přípravné zápasy, co dalšího jste si na léto připravili?

Už teď se hodně soustředíme na rychlost. Někteří rychlostně nebo silově zaostávají, takže to chci ještě trochu potrénovat a poslední týden bude spíš herní.