Na olympiádu jsem se připravovala od dětství. Byl to můj sen, přiznala Tereza Radová

Terezo, pamatujete si ještě vaši reakci, když jste se dozvěděla o nominaci na olympiádu?

Nejdřív jsem v nominaci, která přišla na e-mail, nemohla najít svoje jméno, takže jsem byla zklamaná. Po tom se na to ale podívala moje kamarádka a našla mě tam. Vypukla obrovská radost a možná i trochu slzy štěstí.

Byly už dříve nějaké náznaky, že byste mohla jet?

Ani ne. Bojovaly jsme o místa do posledního dne. Poslední turnaj před nominací byl ve Finsku a mně osobně se vůbec nepovedl. Počítala jsem spíš s variantou, že nepojedu. Do poslední chvíle jsme nevěděly, kdo pojede.

Lišily se reprezentační kempy oproti těm předchozím, ať už kvůli koronaviru nebo proto, že šlo o olympiádu?

Ohledně covidu to bylo přísnější. Než jsme přiletěly do Prahy do O arény, musely jsme mít dva negativní PCR testy. V mém klubu ve Švédsku se po příletu do Česka objevily pozitivní případy u mých spoluhráček, takže jsem byla celý kemp v karanténě na pokoji. Jinak ale holky normálně trénovaly. Musely jsme mít čtyři negativní testy před odletem do Číny a každý den jsme trnuly, aby nebyl žádný test pozitivní.

Jak jste se vy osobně připravovala na takovou vrcholovou akci?

Já se na olympiádu připravuji už od dětství. Byl to můj sen, důvod, proč jsem trénovala dvakrát denně, vstávala ráno na tréninky a obětovala celý svůj volný čas a školu práci. Tenhle rok to bylo samozřejmě ještě intenzivnější, když jsem věděla, že mám šanci dostat se na olympiádu.

Čtvrtfinále je pro vás velkým úspěchem, samy Američanky před vámi smekly. Jaké jsou vaše dojmy s odstupem času?

Šly jsme do zápasu celým srdcem. Bojovaly jsme jako tým a věděly jsme, že Američanky musí, my jen můžeme. Byl to náš první zápas proti USA a je to obrovský rozdíl, jak v rychlosti, tak v dovednostech. Ze zápasu jsme odcházely se vztyčenou hlavou a zařadila bych to mezi jedny z nejlepších zápasů, co jsme odehrály.

Šlo o vaši premiéru na olympijských hrách, dávaly jste si nějaký konkrétní cíl? Jak se vám povedlo ho splnit?

Cíl byl medaile nebo se aspoň dostat do bojů o medaile. Bohužel jsme si to zkomplikovaly kvůli prohrám ve skupině s Dánskem a Japonskem. Věřím, že kdybychom skupinu vyhrály, dopadlo by to jinak.

Trenéři nešetřili chválou, jaký je váš celkový dojem z výkonů národního týmu na olympiádě?

Vím, že jsme měly na medaile, takže je to trochu zklamání. Na druhou stranu to byla naše premiéra na olympijských hrách a myslím, že se nemáme za co stydět. Především podpora od fanoušků byla skvělá. Hnalo nás to dopředu.

Zapsala jste se do historie i prvním gólem, co to pro vás znamená?

Strašně moc! Dát gól na olympiádě, vlastně historicky první gól, je nepopsatelný pocit. Větší radost jsem ale měla z nahrávky do prázdné na Katku Mrázovou.

V Číně jste se potkala i s Blankou Škodovou, taktéž bývalou hráčkou Olomouce, překvapilo vás, že se dvě bývalé Olomoučanky setkaly na druhém konci světa?

S Blankou jsme se v Olomouci minuly. Když jsem přišla, ona už tam nehrála, ale věděly jsme o sobě. V tom ženském hokejovém světě se potkáváme docela často, takže to překvapení úplně nebylo (usmívala se).

Kromě vás a Blanky Škodové se na olympiádě představili i David Krejčí a Branislav Konrád, kteří jsou současnými hráči HC Olomouc. Přišla řeč například na to, že se v Číně potkalo tolik olomouckých hráčů a hráček?

Bohužel jsem neměla tu čest ani s jedním ze jmenovaných. Braňa jsem vůbec nepotkala a Davida Krejčího párkrát ano, ale byla jsem posera cokoliv říct (smála se). Je to můj vzor už dlouho a když jsem chtěla něco říct, zapomněla jsem, jak se mluví (pokračovala pobaveně).

Když se ohlédnete zpět k začátkům v HC Olomouc, napadlo by vás, jak daleko se dostanete? Jaké jsou vaše další sny?

Kdyby mi někdo před třemi lety řekl, že za tři roky budu hrát ve Švédsku a na olympiádě, myslela bych si, že si ze mě dělá srandu. Určitě chci ještě zůstat ve Švédsku. Jsou tam dobré podmínky a jednou bych se chtěla hokejem živit. Zatím to ale bohužel ještě nejde. Další cíle jsou mistrovství a vybojovat medaili a taky bych se chtěla podívat ještě na jednu olympiádu a získat medaili.

FOTO (zdroj): soukromý archiv Terezy Radové a Český olympijský tým