Nic nevzdáváme, o play-off se ještě porveme, burcovali Tomáš Markl a Lukáš Králík

Zuzana Spurná
O L O M O U C – Olomouckým juniorům začala další část sezóny. Během několika týdnů se v nadstavbě utkají s týmy Chomutova, Třince, Liberce, Brna a Plzně, a to vždy dvakrát. První tři utkání už mají mladí Kohouti za sebou, na Piráty, Oceláře ani Kometu však vyzrát nedokázali. Do hodnocení nabitého týdne se společnými silami pustili útočníci Tomáš Markl a Lukáš Králík.

Musíme odehrát šedesát minut a ne čtyřicet nebo padesát, tvrdil rozhodně Tomáš Markl

Prvním soupeřem olomouckých juniorů v nadstavbě NOEN extraligy byl vítěz základní části Chomutov. Duel s Piráty se proměnil v gólovou přestřelku, když do branek napadalo dohromady jedenáct gólů. Oproti předchozím dvěma utkáním těchto dvou týmů tak šlo o poměrně divoký výsledek. „Chomutov ze začátku vedl 2:0, pak jsme to ale ještě v první třetině srovnali na 2:2, ve druhé části jsme dali gól na 3:2, ale Piráti vyrovnali. My jsme ve třetí třetině vstřelili další dvě branky, pak nám to tam ale všechno spadlo,“ mrzelo Tomáše Markla.

Právě Markl byl tím, kdo se v Chomutově postaral o první branku Olomouckých. „Šimon Beták mi zpoza brány krásně nahrál, gólman nic neviděl a já jsem to doklepl do prázdné brány. Tam to bylo docela dost o štěstí,“ popisoval gólový moment. Kohouti pak přidali další čtyři góly a ještě deset minut před koncem vedli, poté ovšem zaúřadovali domácí a ještě před poslední sirénou stačili dokonat obrat. Hanáci tak po prohře 5:6 odjeli z Chomutova s nepořízenou.

⇒ Útočník Tomáš Markl

Chomutov v podstatě od začátku soutěže dokazuje svou sílu, pět nastřílených branek tak od Hanáků čekal málokdo. „Řekl bych to asi takhle, když hrajeme s týmem, který je nízko v tabulce, tak jako jsme byli my, tak hrajeme stejně špatně jako ten daný soupeř. Když hrajeme s prvním nebo druhým nebo s těmi lepšími týmy, tak hrajeme podle toho, co předvádí oni. Strašně dobře se přizpůsobuje tempu těch druhých, takže pro nás je lepší, když hrajeme s lepším soupeřem,“ vysvětloval hráč s číslem 11 na dresu.

Hned o dva dny později nastoupili junioři k domácímu zápasu s Třincem, s nímž také odehráli poslední domácí zápas základní části. Domácí se sice ujali vedení, Třineckým se ale velmi povedla druhá třetina a Kohoutům nasázeli rovnou tři branky. Olomoučtí junioři ve třetí části přidali ještě jeden gól a stáhli tak své manko na jednogólový rozdíl, alespoň srovnat už se jim ale nepodařilo.

„V první třetině jsme hráli dobře, ve druhé jsme to ale trošku vypustili a začali ji hůř. Vždycky to takhle pokazíme, že jednu třetinu odehrajeme dobře, na další se v podstatě vykašleme a dostaneme góly. Když odehrajeme jednu třetinu dobře, tak si pak asi myslíme, že už to půjde samo, a ono to tak není. Jinak si ale myslím, že už je to lepší, než když jsme měli tu sedmizápasovou šňůru proher. Jen to musíme odehrát šedesát minut a ne čtyřicet nebo padesát,“ nešetřil kritikou osmnáctiletý hokejista.

Olomoučtí junioři se v poslední dvacetiminutovce ještě snažili srovnat, ke třetímu gólu také mnoho nechybělo. „Třinečtí se snažili vyhodit puk a já to nějak zázračně zachytil na modré, hodil jsem to na bránu. Kony (Martin Konečný) a Martin Hánl to zkoušeli dorážet, ale jejich gólman to nějak šťastně chytil, jinak by to tam bylo, takže vážně chyběl jen kousíček,“ tvrdil odchovanec Přerova.

Pro Kohouty tak šlo shodou náhod o třetí prohru o pouhý gól v řadě. „Zamrzí to. S Třincem to ale bylo úplně opačně než v Chomutově. Tam jsme vedli, deset minut do konce to bylo 5:3, pak jsme si to pokazili sami. Těch posledních deset minut jsme nehráli zodpovědně. Asi jsme si mysleli, že už je to vyhrané, ale nebylo,“ nehledal výmluvy pravý křídelník druhé formace.

Po hokejové stránce jsme na tom stejně, jako ostatní týmy, tvrdil Lukáš Králík

A nabitý program Kohoutů pokračoval. Do třetice vyrazili olomoučtí junioři v neděli za brněnskou Kometou. S jihomoravským soupeřem ale Hanáci prohráli největším rozdílem ze tří dosud odehraných nadstavbových utkání. Kometa byla od začátku zápasu o krok před Kohouty, po prohře 2:6 tak Olomoučtí odcestovali zpět na Hanou bez bodu.

„Domácí začali aktivněji než my. Už po první třetině to bylo 3:1, my tam měli hodně oslabení. Ten jejich třetí gól byla vlastně moje chyba, protože jsem jim na něj nahrál. Brněnští byli ve všech směrech lepší,“ konstatoval Lukáš Králík.

⇒ Útočník Lukáš Králík

Během druhé dvacetiminutovky rozhodně nebyla o góly nouze. Kotouč lovili gólmani ze sítě rovnou čtyřikrát. Naději na bodový zisk vrátil juniorům Mory Králík, když se postaral o druhý gól, a snižoval tak na 4:2. „Šousty (Tomáš Šoustal) puk zavezl za modrou a vystřelil. Gólman to vyrazil před sebe a já už jen dorážel, nic pěkného to ale nebylo,“ okomentoval gólovou akci.

Stejně jako v předchozích několika zápasech, i tentokrát se prosadili hráči, kteří své střelecké štěstí donedávna spíše hledali. „Rozhodně je jen dobře, že začaly dávat góly i ostatní lajny. Spíš třetí lajna, kde je Beták, Bauer a Markl. Asi je to i tím, že už máme větší klid, po tom, co se juniorka zachránila. Zato my, ta první lajna, jsme polevili, zhoršili jsme se v +/- v mini zápasech,“ uvažoval olomoucký centr.

I přesto, že se teď do statistik zapisuje mnohem více hráčů než v předchozích měsících, však Kohouti více gólů inkasovali, než dali. Kde je tedy chyba? „Proč dostáváme tolik gólů? Špatně bráníme, nevracíme se a pak z přečíslení dostáváme góly navíc. Teď se navíc točí všichni tři gólmani, takže to taky nemají nejjednodušší,“ mrzelo dvacetiletého Kohouta.

Hanáci tak mají za sebou další sérii nepovedených zápasů. Už šest utkání se z vítězství vždy radoval soupeř. „Nevím, proč to tak je. Kdybychom to věděli, prohru nedopustíme. Asi je to ale tím, že týmy, které hrají proti nám, mají větší hlad po vítězství a úspěchu. Po hokejové stránce mi ale přijde, že jsme na tom stejně jako ostatní týmy. Nic ale nevzdáváme a o play-off se ještě porveme,“ burcoval olomoucký odchovanec.

Nabitý program olomoucké juniorky ale nekončí, během nadstavby budou Kohouti každý týden bojovat o cenné body vždy třikrát. Taková porce zápasů je ale pro juniorské týmy poměrně netypická. „Běžně jsou dva zápasy týdně, teď máme tři. Já osobně to neřeším. Nevadí mi, když se hraje obden. Horší je, když máme dva zápasy za sebou, třeba v pátek a sobotu. I tak se to ale dá zvládnout. Jeden den potrénujeme a druhý hrajeme. Je závěr sezóny, tak je ten program hodně napěchovaný. Ale máme nula bodů, takže nám ten nabitý program asi vadí,“ pousmál se hráč s číslem 33 na zádech.