Určitě to bylo trochu nahecovanější, přiznal po utkání Erik Hrňa

Zuzana Spurná, Martina Sikorová
T Ř I N E C – Utkání mezi Olomoucí a Třincem nebylo zajímavé jen pro Rostislava Marosze, ale na druhé straně také pro Erika Hrňu, který na Hané donedávna působil. Mezi Kohouty se mu velice dařilo a i to byl důvod, proč si jej Oceláři v době rozsáhlé marodky stáhli zpět. To ale ještě Hrňa netušil, že poputuje přímo do první lajny Třineckých, a to spolu s kamarádem Jakubem Orsavou. „Když jsem v první lajně, tak mi to určitě nevadí. A navíc s Orsym,“ smál se Hrňa.

Eriku, nastoupil jste proti týmu, kde jste ještě donedávna působil, jaké to pro vás bylo?
Hrálo se mi dobře, bylo to proti klukům, které znám, tak je to určitě o trošku nahecovanější. Ale já to tak ani nebral. Jsem hlavně rád, že máme tři body.

Pro vás byl zápas velmi úspěšný, připsal jste si gól, kterým jste otáčel vývoj utkání, poté i asistenci.
To je pravda. Pro mě byl taky úspěšný, ale i kdybych neměl žádný bod, tak máme tři týmové, a to je důležité.

⇒ Útočník Erik Hrňa ještě v olomouckém dresu

Bylo to způsobené i tím, že víte, co máte od Olomouckých čekat nebo tím, že dostáváte v Třinci více prostoru?
Vyplývá to z toho, že dostávám víc prostoru a hraji přesilovky. Myslím si, že to není o tom, jak ten tým hraje, protože mohli cokoliv změnit, jakoukoliv taktiku.

Vzpomněl jste si na ten první zápas, kdy jste hrál ještě za Olomouc a utkání dopadlo podobným výsledkem?
Věděl jsem, jak dopadl první zápas i druhý, ale k tomuhle zápasu, myslím, každý tým přistupoval úplně jinak. Oba dva týmy si chtěly odvézt nebo naopak udržet co nejvíce bodů, nejlépe všechny tři.

Stejně jako v prvním vzájemném utkání, i tentokrát vstřelili první gól Kohouti. Vybavil se vám váš tehdejší gól, který padl dokonce už po 13 vteřinách?
I když teď dali Olomoučtí první gól, my jsme věděli, že není nic ztraceného. Zápas končí po třech třetinách, a ne po první, takže jsme byli rádi za to, že jsme to otočili.

Máte za sebou docela divoké období, kdy jste nejprve ze čtvrté lajny Třince putoval na střídavé starty do Olomouce, kde jste se dostal i do první formace. Pak poměrně nečekaně zpět k Ocelářům a rovnou do elitního útoku, navíc vedle vašeho kamaráda Jakuba Orsavy.
Když jsem v té první, tak mi to určitě nevadí. A přesně, jak říkáte, navíc s Orsym (smál se). Dostal jsem prostor, jsem za to rád a doufám, že podávám takové výkony, na jaké mám.

Jak na váš návrat do Třince reagovali spoluhráči? V Olomouci se vám velmi dařilo, mimo jiné jste vyhrál i několik anket, nechtěli po vás nějaké zápisné?
Chtěli po mně nějaké peníze, tak jsem řekl, že jim nic nedám (smál se).

Vaše jméno se ale během zápasu neozývalo jen ze strany třineckých fanoušků, ani ti olomoučtí na vás nezapomněli.
Za to, že si na mě vzpomněli a vyvolávali moje jméno, bych jim chtěl poděkovat. Je to od nich pěkné a já jsem za to rád.

FOTO: Marian Ježowicz