Pavel Patera vzpomíná na sezónu v Olomouci: Měli jsme tady výbornou partu lidí

Daniel Fekets
O L O M O U C - Po postupu do nejvyšší soutěže na jaře 2014 stál před vedením Olomouce těžký úkol: postavit konkurenceschopný tým pro extraligová měření. Mora si dlouho vedla velmi dobře, jenže na konci základní části přišla série proher, po které kohouti museli bojovat o setrvání v extralize až v baráži, kterou přes prvotní potíže zvládli. Ročník 2014/2015 v olomouckém dresu odkroutil i naganský šampion Pavel Patera.

Bývalý skvělý útočník se pro olomoucké webové stránky rozpovídal o svém působení na Hané v rámci oslav deseti let v extralize, které proběhly v 52. kole základní části proti Litvínovu.

Pavel Patera byl dlouhá léta spjatý s kladenským hokejem. Dvě sezóny strávil v NHL, kde oblékal dresy Dallasu a Minnesoty. Člen zlaté generace působil také ve švédských AIK a Färjestadu nebo v ruském Avangardu Omsk.

„Na Kladně jsem se tehdy nedohodl. Pak mi volal Jirka Dopita, jestli bych tady nechtěl ukončit kariéru s tím, že počká, jak dlouho budu chtít. Pak se to tak sešlo, že jsem šel sem a byl jsem za to moc rád,“ popisuje začátek svého ročního angažmá na Moravě.

V dresu kohoutů nasbíral 19 kanadských bodů, následně svou vynikající kariéru ukončil. „Má hra už asi nebyla to, co si Olomouc představovala. Ale vzpomínám na to strašně rád, protože jsme tady měli výbornou partu lidí. Od trenérů po celý realizační tým. Spoluhráči mě přijali, jako kdybych tady byl hodně dlouho. Myslím si, že jsem zde našel plno kamarádů, se kterými si volám dodnes. Rád se sem vracím,“ přiznává Patera.

„Každopádně bylo výborné, že se tehdy udrželo. Nikdo od nás nečekal, že budeme hrát nahoře, ale vděčnost fanoušků jsme cítili,“ pokračuje.

Díky zvládnuté baráži 2015 se Mora udržela mezi extraligovou elitou, v dalších letech začala tabulkou stoupat. Za devět následujících extraligových sezón pětkrát došla do čtvrtfinále, dvakrát skončila v předkole, jednou hrála o udržení a v roce 2020 bylo play-off zrušeno.

„V prvním roce je strašně důležité se zabydlet v extralize, což se Olomouci povedlo. Teď je to stálice, která může pokukovat po jakýchkoliv příčkách,“ ví Patera.

Po angažmá na Moravě Pavel Patera kariéru ukončil, poté se ihned vrhnul na trenérskou dráhu. Začínal u mládeže Kladna, kde se po roce dostal k áčku. Od léta 2018 působil v Mladé Boleslavi. „Začal jsem s Milošem Hořavou na Kladně. Pak jsme s Milošem a Radimem Rulíkem přecházeli do Boleslavi. Miloš následně odešel a zůstali jsme sami. Od těchto dvou trenérů jsem na začátku hodně čerpal a vlastně doteď pořád čerpám,“ kvituje čtyřnásobný mistr světa.

„Chtěl jsem zůstat u hokeje a byl jsem strašně rád, že byla ta možnost, abych byl trenérem. Trenéřina mě baví a naplňuje,“ říká kouč, který krátce působil i ve Spartě a sezónu 2023/2024 strávil u reprezentační sedmnáctky. Před pár týdny podepsal kontrakt v karlovarské Energii.

Jak se ale liší práce u reprezentační sedmnáctky a dospělého týmu? „Spíše je to jiné v tom smyslu, že v reprezentaci uděláme dva tři tréninky a jdeme na zápas. Zatímco klub je možné si na základě přípravy tvarovat podle svého. Je to ale národní tým a kluci jsou vnímaví. Oni nám věří a my věříme jim. Důvěra je strašně důležitá. Celkově se to moc neliší oproti dospělým.“

Ve spojitosti s Pavlem Paterou si hokejoví fanoušci vybaví legendární útočnou formaci „Blue Line“. Patera tehdy válel po boku Martina Procházky a Otakara Vejvody. Jsou tito tři velikáni českého hokeje v kontaktu dodnes? „V kontaktu jsme, ale že by to byl každodenní kontakt? To samozřejmě ne. Když je ale nějaké volno, občas skočíme někam posedět,“ doplňuje.

Patera byl také v roce 1998 důležitým členem zlaté naganské party, která se postarala o největší úspěch v historii českého hokeje. „S některými kluky z Nagana se potkáváme víc, s některými méně. S některými se naopak nevidím vůbec, protože žijí v Americe, takže je to takové půl na půl,“ uzavírá Patera.